Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Nový molekulární pohled na původ člověka

 |  5. 9. 1994
 |  Vesmír 73, 534, 1994/9

Jen málo vědních oborů je zamořeno tolika chybami, předsudky a podvody jako výzkum původu člověka, zvláště pak genetické příbuznosti lidských „ras“. Genetická podobnost může být interpretována jako současný doklad existence společného předka. Předmětem rozsáhlého studia A. M. Bowcocka z Dallasu v USA a jeho kolegů byla geografická struktura proměnlivosti vysoce polymorfních sekvencí DNA - mikrosatelitů.

Mikrosatelity jsou jedno- až čtyřnásobná opakování nukleotidových sekvencí a jejich variabilita spočívá v různém počtu opakování. Polymorfní mikrosatelitová sekvence DNA byla použita pro sestavení fylogenetického stromu lidských ras (populací). Zatím jde jen o provizorní koncept metody a zajímavé bude i porovnání mezi člověkem a lidoopy.

Výsledek se shoduje s dřívějšími nálezy a ukazuje na iniciální oddělení první větve Afričanů od ostatních populací. Druhá větev oddělila Evropany od zbývajících neafrických ras. Na další větev umísťují znaky mikrosatelitové diverzity ne zcela jednoznačně Americké Indiány a východoasijské populace.

Current Biology 4, 651, 1994

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...