Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Konflikt mezi samci a samicemi je dynamičtěJší, než se zdálo

 |  5. 8. 1996
 |  Vesmír 75, 475, 1996/8

Přestože samci a samice mají společný zájem produkovat co nejvíce co nejkvalitnějšího potomstva, plyne jak z přirozené zkušenosti, tak ze sociobiologické teorie, že zájmy samců a samic se ve skutečnosti dosti liší a rozmnožování jako celek je výsledkem konfliktu mezi těmito zájmy. Hlavní problém je v onom “co nejvíce co nejkvalitnějšího″. Jen z rozdílu ve velikosti vajíčka a spermie vyplývá, že zatímco samice investuje mnoho energie do oné kvality, samec investuje do kvantity. Primárním zájmem samce je oplodnit co nejvíce samic, primárním zájmem samice je vybrat si co nejkvalitnějšího samce a nějak zajistit co nejlepší péči o potomstvo. Veškeré reprodukční systémy jsou výsledkem kompromisu mezi těmito tendencemi.

Jak by to dopadlo, kdyby jedno pohlaví tento věčný boj vyhrálo, ukázal Wiliam Rice svými pokusy na drozofilách, kde docílil experimentálně právě této situace. Použil k tomu mutantní kmeny, u kterých prakticky nedocházelo k rekombinaci, a speciálně upravené chromozomy, díky nimž mohl uměle vybírat jedince pouze jedné – samčí – linie. Tím dosáhl toho, že samičí "vklad" do budoucích generací byl z 99 % eliminován. Zatímco samice, které vstupovaly do reprodukce, byly okamžitě odstraňovány (jejich dcery se na rozmnožování už nepodílely a v příští generaci byly použity úplně jiné samice), samčí linie byla ponechána volnému vývoji. Po pouhých 41 generacích se díky přirozenému výběru mezi samci vyšlechtili takoví, kteří byli mnohem úspěšnější v hájení svých “reprodukčních zájmů″ než kontrolní samci: produkovali více spermií, byli úspěšnější v páření s už spářenými samičkami a měli lepší schopnost zajistit si paternitu (otcovství). Samozřejmě na úkor samic, které měly mnohem vyšší mortalitu, zřejmě v souvislosti s příliš vysokým počtem kopulací.

V přírodě k takovéto nerovnováze nedojde, poněvadž samci, u kterých by se tyto schopnosti objevily, by měli sníženou celkovou reprodukční úspěšnost právě z důvodu vyšší mortality samic, a navíc by se u samic patrně postupně vyvinuly nějaké protistrategie. Skutečnost, že reprodukční strategie samců a samic se v přírodě jeví jako relativně stabilní, je tedy následkem věčné (ovšem stále se měnící) patové situace ve hře mezi oběma pohlavími. (Nature 381, 232–234)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

David Storch

Prof. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.
Storch David

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...