FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Ediakara, a nikoli vend

 |  18. 8. 2004
 |  Vesmír 83, 431, 2004/8

Zprávy BBC tlumočily 17. května 2004 rozhodnutí odborníků vymezit nový geologický útvar – ediakaru. Připomenu, že geologové člení minulost na základě hmatatelných geologických či paleontologických podkladů a jednou z vysokých kategorií jsou právě útvary (např. kambrium, devon, trias, paleogén apod.), které jsou podjednotkami ér (např. starohor, prvohor, druhohor apod.).

Přidání ediakary k mezinárodně platným útvarům je tudíž významnou událostí, navíc od posledního vymezení útvaru uplynulo již 120 let. Ediakara zahrnuje časový úsek 600–542 milionů let a představuje poslední úsek starohor (proterozoika). Následuje po sérii rozsáhlých zalednění (před 850–630 miliony let) a předchází kambriu v prvohorách. Za světový stratotyp byl označen sled vrstev v jižní Austrálii, v pahorkatině Ediakara, podle níž byl útvar nazván. Právě tam byla před více než padesáti lety nalezena svébytná fauna, z paleontologického hlediska obtížně uchopitelná (viz Vesmír 76, 16, 1997/1). Po objevení podobných fosilií na řadě dalších míst ve světě se původně geografické jméno stalo názvem vrstev obsahujících podobné nálezy.

Ratifikaci ediakary jakožto útvaru předcházelo 15 let intenzivního geologického výzkumu a v závěrečné fázi ji musela odhlasovat Mezinárodní komise pro stratigrafii a Mezinárodní unie geologických věd. Vlastnímu vyhlášení se přesto nevyhnuly spory. Proti pojmenování útvaru se ohradili ruští geologové. Přestože byla ediakarská fauna v Austrálii popsána patrně již r. 1947, vrstvu s tímto typem fauny pojmenovali r. 1952 Sověti, kteří pro ni zvolili termín vend. I když spor může vypadat banálně, šlo v něm o prestiž. Ostatně i čeští geologové jsou pyšní na vrstvy lochkov, prag a několik světových stratotypů či parastratotypů na našem území. (news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/3721481....)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...