Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Ošálený gen

Vyberte si muže dříve, než začnete užívat kontraceptiva
 |  5. 7. 2001
 |  Vesmír 80, 376, 2001/7

Sobecký gen si zařídil rychlou reprodukci spojením slasti při sexuálním styku s rozmnožováním. Díky plánovanému rodičovství a antikocepci si člověk jedno od druhého oddělil – může se oddávat sexuálním radovánkám, aniž to vede k reprodukci genů. Užívání pilulek proti početí (kontraceptiv) je ale spojeno – zvláště u kuřaček – s určitými zdravotními riziky, i když jsou zpravidla menším zlem než přerušení nežádoucího těhotenství. Další nečekaná potíž byla objevena nedávno; týká se zájmů sobeckého genu.

Začalo to nenápadně, když Claus Wedekind, mladý vědecký pracovník Univerzity v Bernu, požádal skupinu žen, aby mezi propocenými tričky nemytých mužů vybraly taková, jejichž pach jim je příjemný nebo aspoň přijatelný. Ukázalo se, že faktor, který určoval jejich výběr, byl identický s faktorem určujícím výběr samce pro plození potomků u myší. Jsou jím geny imunitního systému.

Volba partnera se děje tak, aby dvojice měla co nejrozdílnější genetické vlastnosti určující funkci systému leukocytových antigenů (HLA). Některé z těchto genů kódují například antigeny rozhodující o odvržení transplantovaného štěpu, jiné kódují proteiny komplementu, které chrání před infekcí. Zhruba lze říci, že čím jsou antigeny různorodější, tím větší má člověk imunitu. U potomka rodičů, kteří mají rozdílné vlastnosti HLA-systému, je mnohem pravděpodobnější, že jeho imunita bude fungovat dobře. Různorodost rodičovských genů pro HLA zvyšuje dokonce i pravděpodobnost, že jejich potomek bude mít děti.

A přesto Claus Wedekind často nacházel mezi dobrovolnicemi čichajícími k propoceným tričkům ženy, které naopak dávaly přednost pachu mužů s geny pro HLA co nejpodobnějšími těm, které měly ony samy. To znamená, že si vybíraly opačně než ostatní. Co měly tyto ženy společného? Všechny užívaly kontraceptiva! Kontraceptivum podle C. Wedekina simuluje těhotenství a těhotné ženy, jak známo, mají změněné preference pro vůně, pachy i chuť potravy (preference pachů mění i březí myši – může pro ně být výhodné, jsou-li přitahovány k svým nejbližším příbuzným).

Podobný problém studovala Carol Oberová z Chicagské univerzity u náboženské komunity huteritů v Severní Americe (viz Vesmír 78, 671, 1999/12). Jde většinou o venkovany žijící v uzavřených náboženských společenstvích na farmách. Žení se a vdávají téměř výlučně mezi sebou. Nepoužívají parfémy ani deodoranty a velmi zřídka berou kontraceptiva.

Žení se a vdávají z lásky, jsou si věrni, rozvod tam nepřipadá v úvahu. Mít velkou rodinu je pro ně jednou z nejvyšších hodnot. Geneticky jsou velmi homogenní, své rodokmeny odvozují od hrstky evropských přistěhovalců z 15. století. C. Oberová zjistila, že huteritské manželské páry mívají mnohem častěji výrazně geneticky nepodobné HLA-systémy. Navíc se ukázalo, že plodnost párů s nepodobnými geny pro HLA je vyšší, k početí u nich dochází po kratší době a méně často se zde vyskytují potraty.

Výzkum ještě nekončí. Teprve v počátcích je prospektivní studie, v níž 80 žen projde testem čichání k tričkům předtím, než začnou užívat kontraceptiva, a potom znova po několikaměsíčním užívání. V jiné studii budou vyšetřeny ženy před otěhotněním a po otěhotnění.

Zároveň se zkoumá mechanizmus, jak čich ovlivňuje výběr partnera. U hlodavců je to celkem jasné. Mají v nose vomeronazální orgán (viz Vesmír 76, 203, 1997/4), který deteguje chemosenzorické podněty. Jeho nervové dráhy se vyhýbají oblastem mozku, které jsou analogií oblastí regulujících v lidském mozku vědomou činnost, a jdou rovnou do amygdaly a hypotalamu, tedy do míst řídících sexuální chování. (Resekce vomeronazálního orgánu sexuální chování výrazně naruší, nebo dokonce znemožní.)

Člověk má jen rudiment vomeronazálního orgánu, ale reaguje na feromony. Gen pro feromonový receptor byl v lidském genomu objeven loni. Ženy to využívají vědomě. Rachel Hertzová z Brownovy univerzity na Rhode Islandu se zeptala 166 žen, které charakteristické rysy jsou pro ně u muže atraktivní do té míry, že by s ním šly do postele. Mezi vlastnostmi jako vzhled, hlas či příjemnost jeho pokožky při dotyku byla vůně na prvním místě, a dokonce s velkým náskokem.

Český lidový folklor to ostatně vystihl dávno. O páru, o kterém se soudilo, že se z nich stali milenci, se začalo říkat, že se „sčuchli“. Kontraceptiva však mohou způsobit, že se „sčuchnou“ ti nepraví.

Poučení? Už teď lze dát ženám jednoduchou radu: vyberte si muže předtím, než začnete užívat kontraceptiva.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie

O autorovi

Oldřich Vinař

Doc. MUDr. Oldřich Vinař, DrSc., (*1925–2018) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Vedl psychofarmakologické oddělení Výzkumného ústavu psychiatrického, později se zabýval klinickou psychofarmakologií ve společné laboratoři AV ČR a Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Nyní pracuje ve své samostatné psychiatrické ambulanci v Praze 8.

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...