Abstraktní a konkrétní

Co však má znamenat popis ,vidí kus papíru, na němž jsou černé čáry‘? Tento popis je totiž velmi složitá a teoretická věta, neboť obsahuje slovo ,papír‘, o němž nám například Příruční slovník naučný říká, že to jsou ,jemná vlákna, většinou rostlinná, zplstěná, slepená a usušená do tuhé vrstvy, zválcovaná nebo uhlazená do hladké plochy‘. Dokonce je to věta velmi ,abstraktní‘ – uvědomme si jen, od čeho všeho musíme odhlédnout, abstrahovat, abychom něco rozpoznali, viděli jako kus papíru.

O něco dále (I–981) říká Wittgenstein nikoli ,Jak mohu to, co vidím, popsat?‘, nýbrž ,Co nazýváme popisem viděného?‘ A odpověď na tuto otázku je: ,Velmi rozličné věci.‘ A na jiném místě (I-977): Začíná dítě tím, že něco vidí tak nebo tak dříve, než se naučí pokládat to za to nebo to?

Zkusím se zeptat: Vidí dítě kus papíru dříve, než se naučilo to za list papíru pokládat? Rozumějte: Vidí to jako kus papíru? Toto je pro nás nesmírně obtížné, patrně nemožné: Vidět, ale ne jako něco. Vidět to konkrétně a ne abstraktně. A vůbec: Můžeme vidět své vjemy? Ve Filosofických zkoumáních si Wittgenstein poznamenává: Vidění jako ... nepatří k vjemu. A proto je něčím jako vidění, a zase ne jako vidění.

Jsou výjimečné chvíle, kdy něco nerozpoznáváme (třeba proto, že je to nezvykle umístěno nebo osvětleno), tj. vidíme to jako něco jiného, a pak najednou to poznáme, tj. vidíme to jako to, co jsme vidět měli. V jakém smyslu je to první ,vidění jako‘ nesprávné? Je přece možné podržet to první ,vidění jako‘ za správné a přesvědčit o tom (o výhodnosti) jiné. Říkáme tomu pak pěkným českým slovem objev.

Tomu umění, kterému se říká ,abstraktní‘, říkali někteří z jeho zakladatelů ,konkrétní‘: malovali to, co malovali, a nikoli něco jiného, jako dřívější malíři, kteří ,malovali jako‘. (Z jiné oblasti umění zde připomeňme ,konkrétní‘ hudbu.)

,Vidění jako‘ je abstrakcí a touto abstrakcí vzniká to, co je tím, co vidíme jako. Abstrakce je tedy zvěcněním, reifikací. Je způsobem jak tvoříme svět, ,světatvorby‘ (právě teď vyšel překlad knihy Nelsona Goodmana Způsoby světatvorby). A abstrakce jako zvěcňování je jedním ze základních nástrojů vědy.

A teď, když se to, co se na počátku mohlo zdát být nezřetelně jasným, stalo zřetelně nejasným, si představte, že bych tento sloupek začal větou: Malířská tvorba Otakara Slavíka patří k abstraktnímu malířství s figurativními prvky...