Ochrana životního prostředí není jen péče o přírodu

Na debatu o věcných tématech bohužel není prostor, proto jen několik obecných bodů. Předně: došlo k nedorozumění. V článku „Čistší plýtvání?“ (Vesmír 81, 634, 2002/11) jsem nevytýkal nic adresně akademické obci – jen jsem poznamenal, že právě ve vědeckém časopise záměrně nechci smlčet, jestliže také někteří vědci občas provádějí „bezmála psychoanalýzy stran sporu… začnou publikovat s laskavým prominutím úplné nesmysly a neověřené dohady v okamžiku, kdy při psaní [v tomto multidisciplinárním oboru] vykročí ze své vlastní odbornosti“. Ochotně doložím příklady. Nedávno jsem pro žurnalistický magazín psal na podobné téma o novinářích a ujišťuji, že hlídám hlavně případná břevna v oku svém. Hnutí DUHA si zakládá na přesnosti a odborné kvalitě své práce.

„Člověk by měl méně myslet na sebe a více na přírodu“ je však hodně špatná formulace smyslu zelených organizací. Ochrana životního prostředí se nerovná péči o přírodu jako kulturní hodnotu, zahrnuje též přinejmenším stejně důležitou environmentální stránku lidského zdraví a kvality života. Navíc proč by se účastníci veřejné diskuse měli dělit na „resorty“ a používat jen argumenty, jež přísluší jejich údajné „přihrádce“?

Potíž tohoto přihrádkování se projeví, když doktor Bochníček doufá, že můj článek znamená „počátek změny stylu jedné z nejvlivnějších ekologických organizací u nás“. Své výtky k tomu údajně dosavadnímu však dokládá citacemi, z nichž žádná není ani moje, ani Hnutí DUHA. Ostatně organizace, kde pracuji, přece nemůže nést odpovědnost za každý výrok každého, kdo shodou okolností vystupuje na stejné straně sporu: třeba rakouského úředníka či německého vědce. S podobnou logikou bych mohl ctěnému oponentovi vyčítat některá pitoreskní tvrzení jeho kolegy, obhájce jaderné energetiky Miroslava Grégra (vláda schválila dokončení Temelína na základě materiálu, v němž M. Grégr tvrdí, že atomové reaktory pomohou řešit hrozivý globální problém ubývání kyslíku). Podobně mi sotvakdo může předhazovat, že někdo vládě vyčítá cíl osmiprocentního podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie v roce 2010. Hnutí DUHA totiž tento záměr – prosazovalo.