Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Rekultivace, tečka za těžbou uhlí

Vodní rekultivace lomu Chabařovice a Ležáky
 |  11. 5. 2006
 |  Vesmír 85, 304, 2006/5

Příroda vybavila podkrušnohorský úval nesmírným bohatstvím mohutné hnědouhelné sloje a historie těžby uhlí zde má dlouholetou tradici. Dokládá ji i záznam v Městské knize duchcovské o těžbě uhlí na dole v Pomezním lese r. 1403. Obrovské zásoby uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi výrazně ovlivnily zdejší rozvoj průmyslu i dopravy a zájem o uhlí neustále stoupal. S rostoucí poptávkou byly hlubinné doly nahrazovány povrchovými lomy, r. 1945 bylo v prostoru severočeské hnědouhelné pánve 34 hlubinných a 24 povrchových lomů, povrchová těžba vzrůstala a hlubinné doly zanikaly.

Na Ústecku zahájil povrchové dobývání r. 1895 důl Gustav I ve Varvažově, r. 1949 byl na důlních mírách „Laura“ (v Úžíně) otevřen povrchový lom Gustav II, přejmenovaný r. 1958 na důl Antonín Zápotocký. Byl jedním z prvních, na němž bylo zavedeno moderní velkostrojové dobývání ve spojení s dálkovou pásovou dopravou. Po sloučení s Tlakovou plynárnou Úžín r. 1968 byl důl přejmenován na Palivový kombinát Antonína Zápotockého a r. 1991 na Palivový kombinát Ústí, státní podnik.

Těžba uhlí v nově otevřeném lomu Chabařovice začala r. 1977 s tím, že jeho činnost bude ukončena po vytěžení všech uhelných zásob v nejvýchodnější části severočeské hnědouhelné pánve. Po r. 1989 závisel další postup lomu na likvidaci Ocelárny Chabařovice a města Chabařovice, avšak Usnesení vlády České republiky ze dne 11. září 1991 stanovilo závaznou linii těžby, rozhodlo zachovat město Chabařovice, Ocelárnu Chabařovice a odepsat uhelné zásoby vázané stanovenou hranicí. Od 1. ledna 1994 byla zahájena etapa útlumu s následnou likvidací lomu Chabařovice.

Lom Chabařovice ukončil těžbu i odbyt uhlí r. 1997 a skrývku nadložních zemin 17. března 2000. Za dobu své existence vytěžil 61 milionů tun uhlí, 250 milionů m3 nadložních zemin a po ukončení investiční výstavby zaměstnával s. p. Palivový kombinát Ústí 2500 pracovníků. Zůstávala však otevřená otázka jak zlikvidovat zbytkovou jámu, v úvahu připadaly dvě varianty – „mokrá“ a „suchá“. Po řadě jednání byla 1. února 1996 jednoznačně doporučena „mokrá varianta“ s hladinou na kótě 145,30 m n. m., kterou následně schválilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Volbu této varianty ovlivnila nejen nutnost vybudovat rekreační oblast pro obyvatele Ústí nad Labem a okolních obcí a měst, ale i neúměrně vysoké náklady spojené se zasypáním zbytkové jámy do úrovně původního terénu (muselo by se vytěžit a založit minimálně 60 milionů m3 zeminy, náklady by dosáhly 3,6 miliardy Kč a doba zasypávání by se prodloužila o 10 let). Mokrá varianta má význam nejen krajinně estetický a ekologický, ale i ekonomický, neboť státní podnik Povodí Ohře odsouhlasil bezúplatný odběr vody pro plnění jezera Chabařovice z vodního díla Kateřina.

V současné době Palivový kombinát Ústí, s. p., uskutečňuje komplexní revitalizaci krajiny dotčené těžební činností lomu Chabařovice, lomu Most-Ležáky, dolu Kohinoor, Kladenských dolů a Východočeských uhelných dolů. Obzvlášť významné je vytváření jezer ze zbytkových jam lomu Chabařovice a lomu Most-Ležáky, neboť tak rozsáhlé vodní rekultivace se dosud neuskutečnily. Palivový kombinát Ústí navázal spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka v Praze a odborníci tohoto ústavu pravidelně od počátku napouštění sledují vývoj mělkého jezera Chabařovice. Od r. 2002 bylo podle jejich návrhů nasazeno do jezera 36 500 kusů ryb (bolen dravý, štika obecná, sumec velký, candát obecný), byl změněn způsob hnojení okolních lesnických a zemědělských rekultivovaných ploch; život pod vodní hladinou pomáhají sledovat i potápěči. Hydrobiologický ústav AV ČR z Českých Budějovic provedl r. 2005 komplexní průzkum rybí obsádky, biomasy vodní makrovegetace a jejich rolí v celkové bilanci poutání živin. Stejně se bude postupovat také při budování jezera Ležáky.

Ze zbytkové jámy lomu Chabařovice vznikne jezero s vodní plochou 247,1 ha, maximální hloubkou 23,3 m a množstvím vody 33,9 milionu m3. Ze zbytkové jámy lomu Most-Ležáky pak jezero s vodní plochou 311,1 ha, maximální hloubkou 75 m a množstvím vody 68,9 milionu m3. Napouštění jezera Chabařovice vodou z vodního díla Kateřina začalo 15. června 2001. Do současné doby bylo do jezera napuštěno 12,5 milionu m3 vody a vodní hladina zaujímá plochu 179 ha. Přitékající množství vody do jezera omezuje nutnost zachovat minimální hygienický průtok vody v centrální přeložce potoka protékajícího přes Chabařovice, a je proto zcela závislé na dešťových nebo sněhových srážkách. Vzhledem k tomu, že všechny důležité stavby podmiňující napouštění jezera na kótu stálého nadržení (protiabrazní opatření, opevnění břehů, spojovací kanál jezera s řekou Bílinou) byly r. 2005 dokončeny, lze předpokládat, že jezero Chabařovice bude napuštěno vodou do tří let.

Podstatně jednodušší je situace u zbytkové jámy lomu Most-Ležáky. Jezero se bude plnit vodou z průmyslového vodovodu Nechranice a státní podnik Povodí Ohře Chomutov je schopen poskytnout takové množství vody, že zbytková jáma bude naplněna za dva až tři roky. Podmínkou však je vybudovat přivaděče vody v délce 5 km. Stavba přivaděče proběhne v letech 2006 až 2007, napouštění začne hned r. 2007.

V okolí obou jezer se uskuteční lesnické a zemědělské rekultivace a po ukončení prací vznikne v blízkosti měst Ústí nad Labem a Most velmi atraktivní území, které bude sloužit k rekreaci, odpočinku, turistice, sportu a sportovnímu rybolovu. Současně bude plnit významnou funkci krajinně estetickou a ekologickou. Předpokládá se rozvoj podnikatelských aktivit ke zřízení koupališt, míst pro slunění a sportovišť včetně zázemí s občerstvením, malých hotelů apod. Pro nenáročné návštěvníky budou v dalších místech vytvořeny u jezer zatravněné plochy, zajišťující klid a soukromí. Lom Chabařovice je prvním z velkých povrchových lomů, kde byla zvolena vodní rekultivace zbytkové jámy, a již dnešní pohled na vodní plochu o rozloze 179 ha s 12,5 milionu m3 nadržené vody dokazuje, že zvolený způsob revitalizace krajiny bude přínosem.

V této souvislosti je nutné maximálně ocenit přístup vlády a Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky k poskytování finančních dotací na realizaci všech staveb, které směřují k zahlazení následků hornické činnosti a komplexní revitalizaci krajiny zdevastované hornickou činností. Bez jejich pochopení a vstřícnosti a bez úspěšné spolupráce s orgány státní správy a samosprávy okolních měst a obcí v regionu by okolí Ústí nad Labem a Mostu hyzdily zbytkové jámy. Cílem státního podniku Palivový kombinát Ústí, s. p., je zahladit následky hornické činnosti lomu Chabařovice, lomu Most-Ležáky, dolu Kohinoor, Kladenských dolů a Východočeských uhelných dolů a vytvořit takové prostředí, které by plně a hodnotně vynahradilo strádání a zhoršení životního prostředí v době těžební činnosti.

Palivový kombinát Ústí, státní podnik, si je vědom toho, že každý z nás má právo na zdravé prostředí, že krajinu máme vypůjčenou od našich vnuků a že úroveň civilizace bude příštími generacemi hodnocena především podle toho, v jakém stavu jim přenecháme nejen města a továrny, ale i krajinu.

Palivový kombinát Ústí, státní podnik, 400 76 Ústí nad Labem

Ke stažení

O autorovi

Václav Šípek

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...