Aktuální číslo:

Králičí mléčná farma

| 5. 5. 1997

| Vesmír 76, 297, 1997/5

Myslíte, že těžko může být bizarnější nápad? Holandská biotechnologická firma Pharming investuje 17 milionů dolarů do mléčné farmy. Pochopitelně ne kvůli mléku samotnému. Stvořili transgenní králíky, kteří do mléka vylučují potenciální lék pro vzácnou Pompeho nemoc. Lidé s touto chorobou nemají plně funkční enzym glukozidázu α. To v jejich svalech neumožní konverzi glykogenu na glukózu, vede to k poškození svalu, problémům s dýcháním a k smrti. Lékaři se domnívají, že injekce enzymu by mohly zabránit deterioraci svalu. Pro nedostatek glukozidázy α se zatím experimentovalo jen s tkáňovými kulturami. Transgenní králičí samice vyprodukuje až 1 g enzymu na litr mléka a podle představitelů společnosti by na světovou potřebu enzymu mělo stačit 200 samic. Protože Pompeho nemoc je skutečně vzácná, dostala společnost Pharming na 7 let výhradní právo k prodeji enzymu v USA. (Science 274,1617,1996)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

články autora