Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

90 let astronomických pozorování v Ondřejově

 |  5. 5. 1996
 |  Vesmír 75, 249, 1996/5

Již 90 let se na kopci Mandě (Fričem přejmenovaném na Žalov) nad Ondřejovem ve středních Čechách provádějí astronomická pozorování. Hvězdárnu zde vybudoval Dr. J. J. Frič (syn J. V. Friče a synovec A. Friče, v pořadí druhého vydavatele Vesmíru) za spolupráce prof. F. Nušla, který se pak stal jejím prvním ředitelem.

Pozemek zakoupil J. J. Frič r. 1898 od obce Ondřejov v den prvého výročí smrti svého bratra Jana za peníze, které po něm zdědil. Po terénních úpravách zahájil stavební práce na budování objektů hvězdárny jako pracovny, pracovních domků se sklápěcími střechami, kopulí atd. Po dobu prvé části výstavby se pozorování, a především experimenty s originálním přístrojem cirkumzenitálem, který vyvinuli a zkonstruovali Fr. Nušl a J. Frič pro přesná měření průchodu hvězd místním poledníkem, prováděla z prozatímní pozorovatelny na úpatí Mandy. Pozemek tehdy patřil Eleonoře z Erenbergů, koloraturní pěvkyni Národního divadla. Pozorovatelnu nazvali „Observatoř u zelené žáby“ – podle vinárny na Malém rynečku v Praze, kterou Nušl navštěvoval. Pod názvem prozatímní ondřejovské observatoře byly dokonce vydány minimálně dvě vědecké publikace.

Teprve r. 1906 dospěly stavební práce na vrcholu Mandy tak daleko, že bylo možno přenést pozorování na nově vznikající hvězdárnu. Prvé vědecké astronomické pozorování na nové hvězdárně na vrcholu Mandy nad Ondřejovem se uskutečnilo v noci z 31. července na 1. srpna 1906, jak o tom svědčí kopie Fričova pamětního zápisu. Zápis je proveden v posledním svazku pozorovacích deníků Vojtěcha Šafaříka, profesora astronomie Univerzity Karlovy, k uctění památky jako učitele a velkého příznivce bratří Fričů. A tak 1. srpen 1906 lze považovat za den, kdy byla ondřejovská hvězdárna, dnes Astronomický ústav AV ČR, uvedena do provozu, a uplynulý čas astronomických pozorování na vrcholu Mandy za 90 úspěšných let.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy

O autorovi

Miloslav Kopecký

RNDr. Miloslav Kopecký, DrSc., (*1928) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Je emeritním pracovníkem Astronomického ústavu AV ČR, kde se zabýval sluneční fyzikou. V posledních letech vybudoval a spravuje archiv hvězdárny v Ondřejově.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...