Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Jak pokračuje snaha o vyhubení vlasovců

 |  5. 3. 1995
 |  Vesmír 74, 176, 1995/3

Před časem jsme zde psali o snaze vytlačit z lidského společenství jednoho již ve starověku známého cizopasného červa zvaného vlasovec medinský (Dracunculus medinensis) s konečnou platností (viz Vesmír 72, 56, 1993/1). Jeho několik decimetrů dlouhé samičky, žijící v podkoží hlavně nohou a rukou, vysouvají při styku s vodou konec těla a vykládají do vody živé drobnohledné larvičky. Buchanky, které je pozřou, se pak při pití stávají zdrojem nákazy pro další lidi. Dobrá znalost tohoto životního běhu a určitým způsobem se nabízející možnosti jak jej přerušit (převařování vody, filtrace vody apod.) vedly r. 1991 Světovou zdravotnickou organizaci (a přidružené peněžní podpůrce) k optimistické představě, že v roce 1995 bude s tímto červem na světě skoncováno.

Boj s tímto vlasovcem se vedl již dlouho. Roku1987 bylo tak zaznamenáno snížení počtu nemocných o skutečně dramatických 75 %. Přesto se nyní ukazuje, že zmíněná představa byla přece jen růžová. (O některých problémech s tím spojených je psáno ve výše citované zprávě.) Plánované datum bude musit být posunuto. Aby bylo jisto, kde ještě nemoc způsobovaná vlasovcem medinským (dracunculosis) je a kde ne, byla ustavena zvláštní mezinárodní komise, která bude osvědčovat potlačení této nemoci v té či oné zemi. (I když my máme s místními komisemi ty nejhorší zkušenosti, není to nic zas tak nového. Při eradikaci černých neštovic existovala obdobná.) Bude sbírat a hodnotit údaje z jednotlivých krajů, popřípadě vyžadovat další. První, kdo dostanou osvědčení , jsou země amerického světadílu a Írán. Brzy následovat mají Guinea, Guinea Bissau, Gambie a Středoafrická republika. Původně se to týkalo 70 zemí, z nichž však jen 18 vykazuje současný výskyt. Je to 16 afrických a z Asie jen Indie a ještě Pákistán. Tam však po proběhlých akcích byly r. 1993 zachyceny jen dva případy a loňského října měl být Pákistán již bez vlasovce medinského úplně. Jinak r. 1993 hlásily nejvíce případů Nigérie (76 tisíc), Uganda (43 tisíc), Niger (22 tisíc) a Ghana (18 tisíc). Celkem má být vlasovcem napadeno ve světě stále ještě 16 500 vesnic, z nichž 95 % je známo podle jména a 73 % je zamapováno.

A jaký byl a bude rozpočet? V minulých letech byly na protivlasovčí akce vynaloženy ve světě 2 miliony dolarů. Na letošní rok to má být již jen polovina a od r. 1996 čtvrtina. Sponzoři mluví však o pouhých 60 000. (Šlo by jen o kontrolu nulového stavu.) V přepočtu současného kurzu je to něco přes 1,5 milionu korun. Když si uvědomíme, že náš parlament si na letošní rok schválil (!?) náklady 1 miliardy 400 milionů, co to je? A co se za ty skromné částky věnované na boj s vlasovcem podařilo dosáhnout! (TDR News No. 46, 1994)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*12. 3. 1931 — †30. 10. 2019) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě dlouhodobě působil a přednášel na katedře parazitologie a hydrobiologie. Miloval Japonsko, historii, umění; byl znalcem ex libris a grafiky (podle jeho charakteristického písma vznikl i font Chalupsky CE).

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....