Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Krajina jako petosféra

Ad Miloslav Lapka, Vesmír 87, 34, 2008/1
 |  13. 3. 2008
 |  Vesmír 87, 141, 2008/3

- Miloslav Lapka: Krajina jako petosféra – pokus o odpověď Haně Librové

Článek výborně vystihuje jednu z dimenzí změn, ke kterým dochází v evropské krajině. Na brněnské katedře environmentálních www.vesmir.cz/adm/index.php3?page=cl_edit&CID=7613 Vesmír Administrace -studií Fakulty sociálních studií připravuje kolega Radim Lokoč disertační práci „Zemědělec – správce krajiny?“, která by mohla být pro zájemce o vývoj krajiny podnětná. Zabývá se výzkumem postojů soukromých rolníků k proměnám jejich hospodaření v krajině na počátku 21. století; mimo jiné právě výzkumem postojů k petosféře.

Lapkův článek se věnuje procesům, které doposud hospodářský prostor proměňují v prostor rekreační, ceněný esteticky a emocionálně. Tyto změny považuje za ústřední a do budoucna za nepochybné: „Neolitické vztahování k půdě a její produkční funkci zřejmě nemá pokračování.“ „V celé Evropě se ukazuje, že se zemědělská půda začne měnit v les, louky, mokřady…“ Chápu, že M. Lapka zřejmě záměrně opomíjí fakt, že paralelně s těmito změnami dochází naopak k částečnému návratu „neolitického“ principu, a to ve formě státem a EU podporovaného tzv. ekologického či aspoň ekologizovaného zemědělství. Jde jistě o fenomén poměrně marginální, týkající se u nás zejména extenzivních forem hospodaření v podhorských oblastech.

Jako podstatné však vidím ještě něco jiného: v posledních letech či spíše měsících se ukazuje, že žádný z obou zmíněných trendů nemusí být do budoucna nosný ani převažující. Co se s petosférou, popřípadě s částečně ekologizovanou krajinou stane, ukáže-li se jako ekonomicky (dotačně nebo cenově) výhodná produkce biopaliv, a zejména porostou-li nadále ceny potravin v důsledku rostoucí tržní poptávky ve světě (v Číně, Indii)?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Hana Librová

Prof. RNDr. Hana Librová, CSc., (*1943) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UJEP (dnes MU) v Brně a absolvovala vědeckou přípravu v oboru sociologie na Filozofické fakultě J. A. Komenského v Bratislavě. Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně založila obor humanitní environmentalistika. Zabývá se sociologickými aspekty ekologických problémů, zvláště ekologicky příznivými životními způsoby. Napsala knihy Sociální potřeba a hodnota krajiny (1987), Láska ke krajině? (1988), Pestří a zelení: kapitoly o dobrovolné skromnosti (1994), Vlažní a váhaví: kapitoly o ekologickém luxusu (2003).

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...