i
První skutečně modrá chryzantéma
| 30. 7. 2017„Kdepak Bretagne a Anastázie, ty jsou jen trochu do lila; ale Klára, pane, až mě jednou pokvete Klára, tak o ní bude mluvit celý svět.“ Ten okamžik, o němž psal Karel Čapek v povídce Modrá chryzantéma, právě nastal; 88 let po vydání ve sbírce Povídky z jedné kapsy.
Bájná modrá chryzantéma (v povídce zvaná Klára) už neroste jen kdesi v Čechách u železničního strážního domku ale také v laboratořích japonských genových inženýrů, kteří o něm informují ve vědeckém časopisu Science Advances (celý článek – anglicky). Přenosem pouhých dvou genů se jim podařilo vyšlechtit chryzantému, jejíž květy lze označit jako „plně modré“ i podle náročných kritérií stanovených věhlasnou britskou Royal Horticultural Society.
O autorovi
Jaroslav Petr
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Doporučujeme
Jak se bakterie oddávají sexu? 
Pavel Payne | 29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce
Jan Černý | 29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy 
Jarmila Ptáčková | 29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....











