Aktuální číslo:

Minimozky neandrtálců ve zkumavce

| 27. 2. 2021

Jak se lišily mozky pravěkých lidí Homo sapiens od mozků neandrtálců a denisovanů? Tuto otázku chce zodpovědět vědecký tým s pomocí laboratorních experimentů, které vytvoří jakési „minimozky“ našich vyhynulých neandrtálských příbuzných. Díky velké podobnosti genomu neandertálců a moderních lidí genetici vyměnili naši variantu genu NOVA1 za její neandrtálskou a denisovanskou verzi a sledovali, jak to činnost minimozku ovlivní.

Pramen

Trujillo Cleber A. et al.: Reintroduction of the archaic variant of NOVA1 in cortical organoids alters neurodevelopment, Science, 2021, DOI: 10.1126/science.aax2537.

Mozkové „minimozky“ (organoidy) neandertálců (vlevo) vypadají velmi odlišně od moderních lidských mozkových organoidů (vpravo) - mají zřetelně odlišný tvar a liší se způsobem proliferace buněk a formováním synapsí.UC San Diego Health Sciences

Čtěte také

Minimozky ve zkumavce

Cerebrální organoidy, nebo také „minimozečky“, jsou trojrozměrné kuličky vypěstované v laboratoři z lidských pluripotentních kmenových buněk, které v průběhu svého růstu poměrně dobře rekapitulují vývoj a organizaci lidského mozku. Slouží jako model pro studium neurologického vývoje a procesů vzniku chorob, které jsou pro lidský nervový systém jedinečné.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika, Antropologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.

články autora