Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Novozélandská Dášeňka vyhání hranostaje

 |  3. 8. 2018

Hraboš polní (Microtus arvalis orcadensis) je domácím obyvatelem skotských Orknejí už 5000 let, protože přicestoval s pravěkými lidmi. Jde o poddruh, který se nikde jinde na světě nevyskytuje. Teď ho ale ohrožuje vetřelec, který s jeho domovským právem nemá slitování – hranostaj (Mustela erminea). Do bitvy s tímto predátorem nasadili ochranáři malého psíka ze země protinožců.

Hranostajové na Orkneje pronikli v roce 2010. Ke smůle zdejší fauny, nezvyklé na obtěžování šelmami, do svého jídelníčku zařadili nejen vzácného hraboše, ale také motáka pilicha (Circus cyaneus) – hnízdí zde celá pětina jeho britské populace –, dále kalouse pustovku (Asio flammeus), i další na zemi hnízdící ptáky, například potáplici malou (Gavia stellata) či rybáka dlouhoocasého (Sterna paradisaea).

Nejprve se hranostajové dostali jen na největší orknejský ostrov Mainland, ale později jejich přítomnost hlásily i okolní menší ostrovy, kam se dostali díky schopnosti přeplavat až tříkilometrovou vodní plochu. V roce 2014 proto vládní organizace Skotské národní dědictví (Scottish Natural heritage) doporučila ve své zprávě jejich vyhubení. Zmíněná organizace se posléze spojila se skotskou větví Královské společnosti na ochranu ptáků (RSPB Scotland) a vznikl projekt (Orkney Native Wildlife Project), jehož cílem není jenom samotné vymýcení zdejší populace hranostajů, ale i zapojení místní komunity do ochrany přírody. Náklady na vyhubení hranostajů na Orknejích se odhadují na více než tři miliony liber, část z toho by měl pokrýt Britská národní loterie (National lottery), která již podpořila plánovací část.

Co samotné akce týče, na koho jiného se obrátit o radu než na světové experty z Nového Zélandu, kteří mají za sebou již mnoho úspěšných programů, hubících tamní predátory (podrobněji píšeme zde)? Patří mezi ně i zkušenost s hranostajem, který je pro původní novozélandské ptáky učiněnou pohromou. Proto v těchto dnech přiletěla na pomoc orknejským kolegům zkušená psovodka Ange Newportová z novozélandského Christchurche. Se svým čtyřletým foxteriérem Maccou, speciálně vycvičeným pro vyhledávání hranostajů, bude v následujících třech měsících zjišťovat, na které z okolních ostrovů se hranostajové stačili dostat, aby se na základě toho dala správně zacílit vyhlazovací kampaň. Ta bude ve srovnání s kampaněmi na vyhubení krys z oceánských ostrovů humánnější – ochranáři použijí pouze pasti – rovněž ze Zélandu. Orkneje se tak mají stát největším souostrovím, kde se vyhubení predátorů obejde bez použití jedů.

Mise Ange s Maccou po třech měsících skončí, Královská společnost na ochranu ptáků ovšem už teď plánuje vycvičit dalších šest psů, kteří budou průběžně monitorovat úspěšnost kampaně. 

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Zoologie

O autorovi

Pavel Pipek

Mgr. Pavel Pipek, Ph.D., (*1984) pracuje v Botanickém ústavu Akademie věd a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá biologickými invazemi, bioakustikou a občanskou vědou. Jeho srdeční záležitostí jsou novozélandští opeřenci.
Pipek Pavel

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...