Témata měsíce
Smrt
Počet článků tématu: 10
Zemřít musíme všichni, ale záleží na okolnostech, za jakých se to stane. A co tomu bude předcházet. Zatím se v civilizovaných zemích umírání odehrává hlavně osamoceně v nemocnicích, ale časy se snad mění. Velmi odlišné jsou podoby smrti a smutečních obřadů v různých kulturách napříč zeměkoulí, nejvyšší úctu lze prokázat i snědením nebožtíka. Co bychom rádi věděli, ale neumíme prokázat, je vnímání smrti u zvířat. Musíme se vyvarovat jak zavádějící antropomorfizaci, tak podcenění emocionálního bohatství zvířecí mysli. Co prokázat umíme, je to, že zánik buňky nemusí vést k zániku jedince, naopak může oné „velké“ smrti bránit. A toho se využívá v léčbě rakoviny.
Světlo
Počet článků tématu: 3
Myš a člověk sdílejí zhuba 99 % genů. Proto je myš používána také pro pokusy, které z etických i jiných důvodů nelze provádět na lidech. Příkladem může být výzkum Downovy choroby (viz Eva Bobůrková: Od myší k člověku, Vesmír 96, 200, 2017/4). Nikdo přesně neví, kolik myší je celosvětově používáno k experimentům. Jen v USA se odhaduje, že to jsou (vyšší?) desítky milionů ročně. Na počest důležité role, kterou hrály laboratorní myši při studiu lidských chorob a při vývoji léků, byla v roce 2013 v Novosibirsku odhalena 70 cm vysoká bronzová socha.
Jeskyně
Počet článků tématu: 6
Pozoruhodné geologické útvary, specifické adaptace jeskynních organismů, paleontologické a archeologické nálezy… Při příležitosti končícího Mezinárodního roku jeskyní a krasu, který vyhlásila Mezinárodní speleologické unie (UIS), přinášíme výběr z poznatků několika oborů od speleologie po mikrobiologii.
Velká data
Počet článků tématu: 5
Informace zapsané v knihách by lidstvu nebyly k ničemu, kdyby knihy nebyly široce dostupné a kdyby v nich knihovníci neměli pořádek. S digitálními daty je to stejné, jen jich je řádově víc a ohromující rychlostí přibývají. Jak se mění množství a forma dat, mění se i informační věda a nástroje, s nimiž pracuje. Neutopit se v datovém moři je jeden z nejkomplexnějších úkolů 21. století, těsně spjatý s řešením všech globálních problémů lidstva.
Domestikace
Počet článků tématu: 10
Proces domestikace přitahuje pozornost vědců. Poznatků o ní sice přibývá, ale některé otazníky zůstávají. Kdy a proč se změnil divoký vlk v nejlepšího přítele člověka? O domestikaci kočky divoké víme víc, ale rozeznat je od domácího mazlíčka umí spolehlivě jen genetická analýza. Lidé si domestikovali i mnoho hmyzích druhů, které a proč? Zcela zásadní význam pro vývoj lidstva a celé planety však měla domestikace rostlin.
Vzdělávání
Počet článků tématu: 4
„Do vzdělávání dáváme ročně zhruba o padesát miliard méně, než je u země naší velikosti ekonomiky běžné,“ píše Daniel Prokop ve Slepých skvrnách (Host, 2019). Málokterá investice se přitom společnosti vyplatí víc.
Požáry
Počet článků tématu: 8
Zatímco požáry ve městech, na vesnicích či v usedlostech vždy přinášely obyvatelům zkázu, pro naše předky byl oheň nástrojem ekosystémového inženýrství. Oheň jim byl pomocníkem v boji proti rozrůstajícímu se lesu a při získávání dostatku potravy. A tak je tomu na mnoha místech světa i dnes. Je normální, že příroda občas hoří, je důležité, že občas hoří, ale lidé na to v průběhu minulosti zapomněli a vypalovací management je pořád ještě nezákonný. A nehoří jen na Zemi, ale i v kosmu.
Fluor
Počet článků tématu: 5
Neobvykle vysoká koncentrace chemických vzorců v článcích tohoto tématu má ukázat rozmanitost fluorovaných organických sloučenin – od molekul s jediným atomem fluoru po dlouhé perfluorované řetězce. Léčí (na obr. molekula aprepitantu, léku proti nevolnosti při chemoterapii), neobejde se bez nich průmysl, ale některé představují vážný problém pro životní prostředí.
150 let Vesmíru
Počet článků tématu: 11
Když kandidát lékařství Václav Kumpošt držel 3. května 1871 v ruce první číslo „svého“ časopisu, sotva ho napadlo, že Vesmír bude vycházet i o 150 let později. Sérií článků se ohhlížíme za historií Vesmíru a na několika příkladech sledujeme pokroky, která věda za tu dobu učinila.
Město
Počet článků tématu: 6
Ve městech žije více než polovina obyvatel planety. Tento historický rekord platí nejméně od roku 2014, kdy OSN na základě dat z 233 zemí odhadla podíl světové městské populace na 54 %. Podle vyjádření OSN mají kolem roku 2050 ve městech žít dokonce dvě třetiny lidstva. Město je tématem, které se postupně „vplížilo“ do mnoha vědních oborů.