Odvaha se vyplatila: Těsný průlet kolem Torifune

Japonská sonda Hayabusa 2 (česká transkripce Hajabusa) kosmické agentury JAXA už má hlavní cíl spojený s průzkumem planetky Ryugu několik let hotový. I ve své prodloužené nadstavbové fázi se ale činí. Letos 5. července v 11.30 středoevropského letního času provedla mimořádně riskantní manévr. Prolétla relativní rychlostí 5,3 km/s kolem blízkozemní planetky Torifune a zamířila jen asi 800 metrů od jejího středu. O pět minut později pozemní tým potvrdil, že sonda pracuje normálně.

Dvojplanetka Torifune na snímku z kamery ONC-T.

Snímek JAXA

Tak těsný průlet přitom původně nebyl plánován. Běžná vzdálenost při podobných setkáních bývá okolo 100 km, což by však kamerám Hayabusy 2 nestačilo. Inženýři proto postupně navrhli 10 km a poté 1 km. Pouhý měsíc před průletem přišel vedoucí prodloužené mise Yuya Mimasu s návrhem zkrátit vzdálenost na 800 metrů. Vyvolal prudkou diskusi, neboť rozměry Torifune nebyly jisté. V nejhorším případě mohla měřit 1400 × 400 metrů a elipsa nejistoty zaměření dosahovala asi 200 metrů. (Na odvození tvaru planetky Torifune se podíleli i odborníci z Astronomického ústavu AV ČR, pozn. red.) Navíc byla sonda navržena pro setkání s tělesem a operace v jeho blízkosti, nikoli pro rychlý průlet, a její kamery neuměly rychle měnit směr pohledu. Do tří hodin před setkáním sondu naváděl tým ze Země, poté řízení převzal nový palubní software.

Účinný iontový pohon slouží k změně oběžné drahy. Jeden ze čtyř motorů slouží jako záložní.

Snímek DLR German Aerospace Center, CC BY 2.0

Odvaha se vyplatila. Snímky z teleskopické kamery ONC-T byly podrobnější, než se očekávalo, a ukázaly, že Torifune je kontaktní dvojplanetka tvořená dvěma spojenými částmi. Tepelný snímač TIR pořídil devět sekund záznamu končícího pouhou sekundu před maximálním přiblížením a tento tvar nezávisle potvrdil. Data získaly také spektrometr NIRS3 a laserový dálkoměr LIDAR, který zřejmě jako první úspěšně změřil vzdálenost při průletu kolem planetky.

Z celkových 300 MB vědeckých dat zatím na Zemi dorazilo jen nejnaléhavějších 25 MB. Na zbytek si odborníci počkají několik měsíců, protože sonda 9. července znovu spustila iontové motory. Po průletech kolem Země v letech 2027 a 2028 má v roce 2031 dorazit k asi jedenáctimetrové planetce 1998 KY26. Průlet kolem Torifune mezitím ověřil technologie rychlého průzkumu, které mohou jednou pomoci při planetární obraně.