i

Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Europhysics Prize pro objevitele altermagnetismu

 |  31. 8. 2026
 |  Vesmír 105, 463, 2026/9

Cenu Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek, Europhysics Prize, letos získali Tomáš Jungwirth, Libor Šmejkal a Jairo Sinova za objev altermagnetismu, tedy třetí formy magnetismu. Klasické feromagnety jsou dobře známé. V antiferomagnetech se orientace spinů pravidelně střídá, takže jejich celkový magnetický moment je nulový. U altermagnetů se navíc střídá i prostorová orientace atomů. Díky tomu vykazují unikání vlastnosti, které mohou najít využití např. ve spintronických součástkách kombinujících logické operace s ukládáním dat. (Vesmír 103, 129, 2024/3; 104, 9, 2025/1).

Za pouhých padesát let existence Europhysics Prize už 14 jejích laureátů později získalo také Nobelovu cenu za fyziku,“ všímá si ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza. Spekulace o tom, který z českých vědců by mohl na Nobelovu cenu dosáhnout, jsou poměrně oblíbenou disciplínou, ale altermagnetismus má svým teoretickým základem i potenciálním využitím skutečně nobelovské parametry.

„Původní práce z let 2019–2024 mají tisíce citací, což je nástup desetkrát rychlejší, než je u průlomových věcí ve fyzice obvyklé. Vypovídá to i o tom, že se do výzkumu altermagnetismu pustilo velké množství týmů po celém světě a v širokém spektru oborů,“ říká Tomáš Jungwirth, který působí ve Fyzikálním ústavu AV ČR, na University of Nottingham a na Tohoku University v japonském Sendai. Je laureátem Ceny Neuron 2018 a ceny Česká hlava 2024, loni mu prezident Petr Pavel udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy. Mimo jiné získal už dva pokročilé granty ERC. Libor Šmejkal má afiliaci ve dvou ústavech Společnosti Maxe Plancka v Drážďanech a ve Fyzikálním ústavu AV ČR. Španělsko-americký fyzik Jairo Sinova působí na Univerzitě Johanna Gutenberga (Mainz) a na Texas A&M University. V době vzniku oceněných prací o altermagnetismu však pracoval rovněž na Fyzikálním ústavu AV ČR.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Fyzika
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....