Europhysics Prize pro objevitele altermagnetismu
| 31. 8. 2026Cenu Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek, Europhysics Prize, letos získali Tomáš Jungwirth, Libor Šmejkal a Jairo Sinova za objev altermagnetismu, tedy třetí formy magnetismu. Klasické feromagnety jsou dobře známé. V antiferomagnetech se orientace spinů pravidelně střídá, takže jejich celkový magnetický moment je nulový. U altermagnetů se navíc střídá i prostorová orientace atomů. Díky tomu vykazují unikání vlastnosti, které mohou najít využití např. ve spintronických součástkách kombinujících logické operace s ukládáním dat. (Vesmír 103, 129, 2024/3; 104, 9, 2025/1).
Za pouhých padesát let existence Europhysics Prize už 14 jejích laureátů později získalo také Nobelovu cenu za fyziku,“ všímá si ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza. Spekulace o tom, který z českých vědců by mohl na Nobelovu cenu dosáhnout, jsou poměrně oblíbenou disciplínou, ale altermagnetismus má svým teoretickým základem i potenciálním využitím skutečně nobelovské parametry.
„Původní práce z let 2019–2024 mají tisíce citací, což je nástup desetkrát rychlejší, než je u průlomových věcí ve fyzice obvyklé. Vypovídá to i o tom, že se do výzkumu altermagnetismu pustilo velké množství týmů po celém světě a v širokém spektru oborů,“ říká Tomáš Jungwirth, který působí ve Fyzikálním ústavu AV ČR, na University of Nottingham a na Tohoku University v japonském Sendai. Je laureátem Ceny Neuron 2018 a ceny Česká hlava 2024, loni mu prezident Petr Pavel udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy. Mimo jiné získal už dva pokročilé granty ERC. Libor Šmejkal má afiliaci ve dvou ústavech Společnosti Maxe Plancka v Drážďanech a ve Fyzikálním ústavu AV ČR. Španělsko-americký fyzik Jairo Sinova působí na Univerzitě Johanna Gutenberga (Mainz) a na Texas A&M University. V době vzniku oceněných prací o altermagnetismu však pracoval rovněž na Fyzikálním ústavu AV ČR.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [567,75 kB]












