Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Rychlejší vývoj „chemických protilátek“

 |  7. 7. 2026
 |  Vesmír 105, 371, 2026/7

Aptamery jsou krátké řetězce DNA nebo RNA, které se specificky vážou na konkrétní cílovou molekulu. Někdy se jim říká „chemické protilátky“. Jejich schopnost rozpoznat a navázat různé molekuly lze využít k diagnostice i terapii v medicíně, ale i jako nástroj molekulárního inženýrství.

Aptamery požadovaných vlastností se tradičně hledají ve směsích („knihovnách“) s miliardami různých molekul nukleových kyselin pomocí „evoluce ve zkumavce“: v mnoha opakovaných krocích se vybírají molekuly s co největší a nejspecifičtější afinitou k cílové molekule (Vesmír 93, 144, 2014/3). Využívají se i různé modifikace bází, čímž se rozšiřuje spektrum vlastností takto selektovaných aptamerů.

Chemikové z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR nyní představili výrazně rychlejší metodu hledání aptamerů. Klíčem je využití tzv. nadreprezentovaných knihoven DNA. Sekvence jsou v nich kratší (13 až 17 nukleotidů), takže každá možná varianta je v nich přítomna v mnoha kopiích. To spolu s cílenými modifikacemi umožňuje identifikaci vhodných „rodin“ aptamerů v jednom kroku. Následuje sekvenování a bioinformatická analýza, která odhalí nejslibnější kandidáty. Autoři DNA modifikovali tím, že na nukleotidy navázali hydrofobní skupiny podobné postranním řetězcům aminokyselin, které vazbu na cílový protein posilují a aptamer navíc stabilizují. Možnosti metody vědci demonstrovali na aptameru se specifickou vazbou na receptor pro lidský inzulin, klíčový pro regulaci hladiny cukru v krvi.

Franco-Urquijo P. A., Ondruš M. et al.: Nat. Commun., 2026, DOI: 10.1038/s41467-026-73676-y

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...