Po průletu kolem Marsu dál k planetce Psyche

V ideálním světě, kde by lidstvo mělo rakety bez omezení nosnosti, by gravitační manévry nebyly potřeba. Sondy by mohly k cílům mířit přímo a začít dříve sbírat vědecká data. Jenže reálné nosné rakety mají své limity. Proto mise směřující dál než k Měsíci byly, jsou a ještě dlouho budou závislé na krátkých startovních oknech, přesných výpočtech letové dynamiky a často také na gravitačních manévrech u planet. Díky nim mohou sondy měnit dráhu, aniž by zbytečně spotřebovávaly omezené zásoby pohonného média.

Snímek z průletu sondy Psyche nad povrchem Marsu.

Snímek NASA

Zatím poslední takový manévr provedla americká sonda Psyche, která 15. května prolétla 4609 kilometrů nad povrchem Marsu. Rudá planeta jí pomohla upravit dráhu kolem Slunce přesně podle potřeb mise. Pomohlo k tomu i přesné dosažení příletové trajektorie. V tomto případě šlo hlavně o změnu sklonu dráhy vůči ekliptice, tedy rovině, po níž kolem Slunce obíhají planety. Cílová kovová planetka Psyche má totiž sklon dráhy odlišný o tři stupně. Sonda část tohoto rozdílu smazala už dřívějšími manévry, ale průlet kolem Marsu doplnil ještě jeden potřebný stupeň. Zároveň při něm Psyche změnila svou rychlost kolem Slunce přibližně o 1600 km/h. Díky tomu může pokračovat na cestě k planetce Psyche, k níž má dorazit v srpnu 2029.

Průlet kolem Marsu ale nebyl důležitý jen kvůli změně dráhy. Vědecký tým využil tuto příležitost také k prověření palubních přístrojů. Mars je pro kalibraci vhodný cíl, protože jej dlouhodobě zkoumá řada sond a vědci dobře vědí, jaká měření lze v různých situacích očekávat. Pokud nová sonda naměří něco neobvyklého, mohou pozemní týmy snáze odhalit, zda je problém v přístroji, a měření zkalibrovat. Během průletu Psyche pracovaly všechny palubní vědecké přístroje a jejich data se nyní vyhodnocují. Jako první byly kvůli vizuální atraktivitě pro veřejnost zveřejněny snímky z multispektrálního snímače.

kosmonautix.cz