i

Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Lidé mění chování delfínů skákavých

 |  7. 7. 2026
 |  Vesmír 105, 368, 2026/7

Rostoucí urbanizace, zhoršování životního prostředí či klimatické změny – to vše jsou důvody, proč volně žijící zvířata mění způsoby získávání potravy. Uchylují se k riskantnějšímu chování, když se přibližují k lidem a využívají zdroje, které jim lidé přímo nebo nechtěně poskytují. Pro divoká zvířata to může znamenat menší okamžitou námahu a spotřebu energie, ale interakce s lidmi mohou mít závažné negativní důsledky – zranění, zdravotní rizika, změny chování, které snižují jejich životaschopnost a nwebo přímo úmrtí.

Nová studie zveřejněná v časopise Animal Behaviour sledovala delfíny skákavé (Tursiops truncatus) v zálivu Sarasota na Floridě. Na základě více než dvacetiletých pozorování (výzkumníci využili data z let 1995–2012) stálé populace delfínů se ukázalo, že delfíni se stále častěji chovají rizikově při hledání potravy. Místo lovu berou úlovek z rybářských sítí, sbírají vyhozené návnady či ryby nebo se přibližují k lidem kvůli potravě. Přestože tyto zdroje představují snadno dostupnou potravu, zvyšují riziko zranění loděmi, zachycení do rybářských šňůr či háčků a mohou mít negativní dopad na reprodukční úspěch i přežívání. Nejen to, delfíni v důsledku těchto změn mění své sociální chování – mají tendenci se více stýkat s jinými delfíny, kteří používají podobné taktiky.

Studie zjistila, že za změnami chování stojí rudé přílivy – přírodní jev způsobený přemnožením mikroskopických řas a sinic. Tyto epizody na počátku 21. století výrazně snížily množství ryb, jimiž se delfíni běžně živí. Vědci zkoumali změny v životě delfínů před, během a po období intenzivních výskytů červeného přílivu Podíl jedinců využívajících potravu spojenou s člověkem vzrostl z 12 % před obdobím silných květů řas na 22 % během nich a na 41 % po jejich odeznění. Program výzkumu delfínů v Sarasotě, který vede chicagská zoo Brookfield, sleduje tuto delfíní populaci již více než 56 let, což z něj činí nejdéle trvající studii divoké populace delfínů na světě.

Bankhead K. et al: Animal Behaviour, 2026, DOI: 10.1016/j.anbehav.2026.123585

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...