i

Aktuální číslo:

2026/9

Téma měsíce:

Evropské hodnoty

Obálka čísla

Lidé mění chování delfínů skákavých

 |  7. 7. 2026
 |  Vesmír 105, 368, 2026/7

Rostoucí urbanizace, zhoršování životního prostředí či klimatické změny – to vše jsou důvody, proč volně žijící zvířata mění způsoby získávání potravy. Uchylují se k riskantnějšímu chování, když se přibližují k lidem a využívají zdroje, které jim lidé přímo nebo nechtěně poskytují. Pro divoká zvířata to může znamenat menší okamžitou námahu a spotřebu energie, ale interakce s lidmi mohou mít závažné negativní důsledky – zranění, zdravotní rizika, změny chování, které snižují jejich životaschopnost a nwebo přímo úmrtí.

Nová studie zveřejněná v časopise Animal Behaviour sledovala delfíny skákavé (Tursiops truncatus) v zálivu Sarasota na Floridě. Na základě více než dvacetiletých pozorování (výzkumníci využili data z let 1995–2012) stálé populace delfínů se ukázalo, že delfíni se stále častěji chovají rizikově při hledání potravy. Místo lovu berou úlovek z rybářských sítí, sbírají vyhozené návnady či ryby nebo se přibližují k lidem kvůli potravě. Přestože tyto zdroje představují snadno dostupnou potravu, zvyšují riziko zranění loděmi, zachycení do rybářských šňůr či háčků a mohou mít negativní dopad na reprodukční úspěch i přežívání. Nejen to, delfíni v důsledku těchto změn mění své sociální chování – mají tendenci se více stýkat s jinými delfíny, kteří používají podobné taktiky.

Studie zjistila, že za změnami chování stojí rudé přílivy – přírodní jev způsobený přemnožením mikroskopických řas a sinic. Tyto epizody na počátku 21. století výrazně snížily množství ryb, jimiž se delfíni běžně živí. Vědci zkoumali změny v životě delfínů před, během a po období intenzivních výskytů červeného přílivu Podíl jedinců využívajících potravu spojenou s člověkem vzrostl z 12 % před obdobím silných květů řas na 22 % během nich a na 41 % po jejich odeznění. Program výzkumu delfínů v Sarasotě, který vede chicagská zoo Brookfield, sleduje tuto delfíní populaci již více než 56 let, což z něj činí nejdéle trvající studii divoké populace delfínů na světě.

Bankhead K. et al: Animal Behaviour, 2026, DOI: 10.1016/j.anbehav.2026.123585

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Trochu víc o Zelené dohodě pro Evropu

Trochu víc o Zelené dohodě pro Evropu

Bedřich Moldan  |  4. 9. 2026
Jsem přesvědčen, že Zelená dohoda je přelomovou strategií, která se snaží konkrétně naplnit základní princip udržitelného rozvoje, to znamená...
Ústavní hodnoty v poválečné Evropě

Ústavní hodnoty v poválečné Evropě uzamčeno

Jiří Přibáň  |  31. 8. 2026
Zdánlivá hodnotová neutralita a formální legalita může ve skutečnosti prosazovat i nejobludnější ideologické představy a nejzvrácenější politické...
Optimalizace v prášku

Optimalizace v prášku uzamčeno

Adam Obr  |  31. 8. 2026
Tomu pokušení rozumím. Taky mám rád elegantní zkratky. Problém je, že při současném množství informací, které má průměrný člověk na dosah ruky, je...