Muzeum umění Olomouc: Arcidiecézní muzeum Olomouc, Arcidiecézní muzeum Kroměříž
| 27. 4. 2026V březnovém čísle jsme přiblížili roli Muzea umění Olomouc při utváření a prezentaci výtvarné kultury v současném středoevropském kontextu. Druhý díl se obrací ke sbírkám starého umění, jejichž historie je úzce spjata s postavením města jako sídla církevní moci a vzdělanosti. Právě jejich prostřednictvím lze sledovat proměny uměleckého vkusu, reprezentace i sběratelských strategií moravských biskupů a arcibiskupů v průběhu staletí.
Prezentovány jsou na základě ojedinělé spolupráce Muzea umění Olomouc a Arcibiskupství olomouckého ve dvou rozlehlých objektech.
Sídlem Arcidiecézního muzea Olomouc se stal komplex historických budov na Svatováclavském návrší, které v minulosti představovalo významné centrum zemí Koruny české. Jádro tvoří bývalá rezidence kapitulních děkanů, do níž byly postupně včleněny další budovy. Stavbou evropského významu je palác, který spolu s rezidencí a ambitem vybudoval na přelomu třicátých a čtyřicátých let 12. století biskup Jindřich Zdík. Románský ambit nahradila ve 14. století gotická křížová chodba s rajským dvorem, vyzdobená v 15. a 16. století nástěnnými malbami s náměty Kristova života a pašijí.1)
Prohlídková trasa expozice Ke slávě a chvále. Tisíc let duchovní kultury na Moravě začíná v bývalé kočárovně připomínkou triumfálních vjezdů olomouckých metropolitů do sídelního města. Po železobetonové rampě lze sejít pod úroveň terénu s odkrytými pozůstatky základů původního Olomouckého hradu, kde jsou instalovány kamenné fragmenty Svatováclavské baziliky a Zdíkova paláce spolu se sochařskými díly období gotiky. Zahrnují významné ukázky krásného slohu, mezi nimi i Šternberskou madonu nebo pietu ze sbírky kanovníka Křiváka.
Reprezentativní výběr uměleckořemeslných děl arcidiecéze z drahých kovů od středověku po baroko, působivě zasazených do tubusů ze skla a oceli (relikviář sv. Eustacha, korálový kalich Trapani či cenná monstrance olomoucké katedrály Zlaté slunce Moravy), nabízí klenotnice v okrouhlé středověké věži. Součástí rozsáhlé expozice jsou pak další liturgické předměty a oděvy nebo umělecká díla ze slonoviny. Sbírky olomouckých biskupů a arcibiskupů zaměřené na středoevropské, nizozemské a především italské malířství (Karel Škréta, Gillis Mostaert, Frederik van Valckenborch, Sebastiano del Piombo, Alessandro Allori, Francesco Bassano, Bernardo Cavallino ad.) jsou vystaveny ve dvou sálech obrazárny, která svým uspořádáním odkazuje k historickým galerijním instalacím užívaným od 17. století.
Na význam lokality v širším historicko-kulturním kontextu od pravěku po současnost poukazuje expozice Zde se nacházíte. Svatováclavské návrší v proměnách staletí, instalovaná v podkroví kapitulního děkanství a doplněná o interaktivní prvky.
Za koncepci výstavních prostor, sbírkový fond a jeho prezentaci získalo Arcidiecézní muzeum Olomouc r. 2015 jako první v České republice ocenění European Heritage Label / Evropské dědictví.
Druhé z muzeí bylo otevřeno r. 2007 jako detašované pracoviště na Arcibiskupském zámku v Kroměříži. Součástí prohlídkového okruhu Cesta dědictví je místní obrazárna (Lucas Cranach, Jan Brueghel st., Anthonis van Dyck, Annibale Carracci, Tizian ad.), jejíž základ tvoří díla z rozprodané sbírky anglického krále Karla I., a knihovna, která vedle desítek tisíc dalších svazků obsahuje více než 400 rukopisů a bezmála 200 prvotisků. Kromě maleb a knih spravuje muzeum obsáhlé zámecké sbírky kresby, grafiky, mincí a medailí, uměleckých předmětů a hudebnin, které prezentuje ve specializovaných kabinetech.
Muzeum umění Olomouc
Denisova 47, 771 11 Olomouc
muo.cz
Arcidiecézní muzeum Olomouc
Václavské náměstí 4, 779 00 Olomouc
otevírací doba:
středa až neděle 10–18 hodin
Arcidiecézní muzeum Kroměříž
Sněmovní náměstí 1, 767 01 Kroměříž
otevírací doba:
květen: úterý až pátek 9.30–16 hodin, víkendy a svátky 8.30–17 hodin
červen: úterý až neděle 8.30–17 hodin
červenec a srpen: 8.30–18 hodin
září: úterý až neděle a 28. 9. 9.30–17 hodin
říjen: víkendy a 28. 10. 9.30–16 hodin
Poznámky
1) Pro potřeby muzea, založeného r. 1998, byl areál upraven na základě vítězného návrhu architektonické soutěže. Petr Hájek, Tomáš Hradečný a Jan Šépka z ateliéru HŠH architekti propojili železobetonovými vestavbami dříve oddělené části ve funkční celek, zahrnující různé stylové vrstvy od románského období po začátek 20. století. Přiznané prvky z betonu, kovu a skla vytvářejí zároveň kontrast s původní, citlivě rekonstruovanou strukturou. Po náročných úpravách byl objekt uveden do provozu r. 2006. Kromě nových výstavních prostor v půdní vestavbě kapitulního domu jsou od r. 2023 po další, dvouleté rekonstrukci přístupná všechna křídla gotické křížové chodby, nad nimiž se z lávky otevírá pohled na bohatě dekorovaná románská okna dochovaného torza paláce.
V letech 2004 a 2006 byl projekt nominován za Českou republiku na cenu Miese van der Rohe.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [1,01 MB]












