i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Schocken v Chemnitzu

Budování nové identity
 |  30. 3. 2026
 |  Vesmír 105, 238, 2026/4

Mezi nejpozoruhodnější památky evropského funkcionalismu se řadí obchodní dům Schocken v Chemnitzu (v Saské Kamenici). Stavba dokončená roku 1930 podle návrhu architekta Ericha Mendelsohna patřila k nejprogresivnějším realizacím své doby. Dynamicky zaoblené nároží, horizontální pásy oken a ocelový skelet propůjčovaly budově metropolitní výraz. Progresivní architektonické formy reprezentovaly ambice, technický pokrok a v neposlední řadě také nový typ velkoměstského konzumu. Po dramatických zvratech 20. století získala budova novou kulturní náplň, která je důstojnou náplastí na šrámy utržené v minulosti.

Chemnitz se od 19. století etabloval mezi přední německá průmyslová centra, a proto se stal ideální lokalitou pro vybudování reprezentativní filiálky firmy Schocken. Město, označované někdy jako „saský Manchester“, procházelo bouřlivým ekonomickým i urbanistickým růstem a Mendelsohnova stavba se vyprofilovala jako architektonický symbol úspěšného vzestupu. Obchodní dům Schocken nebyl jen místem mondénního konzumu, ale také prostorem, kde se architektura, reklama a každodenní život spojovaly v nový kulturní celek.

Osudy budovy i města dramaticky poznamenala druhá světová válka. Chemnitz se se svou rozsáhlou průmyslovou produkcí stal terčem opakovaných spojeneckých náletů, a to zejména v posledním roce války. Tehdy bylo do značné míry zničeno jak historické jádro města, tak i velká část zdejší výrobní infrastruktury. Obchodní dům Schocken sice nebyl zpustošen zcela, ale i tak na něm zanechalo válečné poškození značné stopy a v přenesené rovině byl především obrazem politického zlomu. Již v roce 1938 byla totiž židovská firma Schocken v rámci nacistické „arizace“ vyvlastněna a původní majitelé byli nuceni odejít do exilu. Budova tak během války ztratila svůj kulturní i podnikatelský význam a po roce 1945 se stala součástí nově definovaného socialistického města, přejmenovaného na Karl-Marx-Stadt. Právě tato přerušená kontinuita činí ze současné obnovy města i domu Schocken důležitého nositele historických a kulturních odkazů.

Poslední přestavba obchodního domu na Státní archeologické muzeum (Staatliches Museum für Archäologie Chemnitz, smac) tak představuje nejen architektonickou rekonstrukci, ale především důležitou kulturní rehabilitaci. Jeho význam umocňuje fakt, že se jedná o poslední stavbu firmy Schocken od Ericha Mendelsohna, která se v Německu dochovala. Projekt architektonických kanceláří Auer Weber a Knerer und Lang citlivě obnovil elegantní výraz Mendelsohnovy stavby a současně ji doplnil o moderní muzejní infrastrukturu. Nové vnitřní dispozice umožňují flexibilní výstavní provoz, zatímco pečlivě vyřešený exteriér znovu zdůrazňuje dynamiku funkcionalistické estetiky.

Význam této proměny je dnes umocněn tím, že Chemnitz se v roce 2025 stal Evropským hlavním městem kultury. Právě Schocken reprezentuje jedno z klíčových míst, kde se setkává průmyslová minulost, modernistické dědictví a současná kulturní produkce. Přestavba tak ukazuje, jak lze architekturu 20. století nejen chránit, ale i aktivně zapojit do nového městského života. Rehabilitovaný objekt představuje jedinečný příklad, který dokládá, že moderní památky nemusejí být jen svědectvím minulosti, ale mohou se uplatnit jako nezastupitelní aktéři dnešní kultury a městského života.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Vendula Hnídková

Mgr. Vendula Hnídková, Ph.D., (1978) studovala dějiny umění v Brně, Vídni, Praze a Helsinkách. V rámci Marie Skłodowska-Curie Fellowship působila na Birminghamské univerzitě, kde se zaměřila na problematiku bydlení. Aktuálně vede v Ústavu dějin umění AV ČR český tým bilaterálního projektu Invisible Agents, v němž se zabývá vlivem Ministerstva veřejných prací na architektonickou produkci v meziválečném Československu.

Doporučujeme

Dějiny psané čtyřmi písmeny

Dějiny psané čtyřmi písmeny uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  27. 4. 2026
DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného...
Kde najdeme azbest

Kde najdeme azbest

Martin Vavro, Leona Vavro  |  27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...
Napětí skryté v ledu

Napětí skryté v ledu uzamčeno

Radim Štůsek  |  27. 4. 2026
V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za...