Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Opravdu hodně měsíců

 |  30. 3. 2026
 |  Vesmír 105, 193, 2026/4

Zatímco dříve jsme u planet Sluneční soustavy znali jen pár desítek měsíců, dnes jejich počet závratně narostl. Díky pozemní i kosmické astronomii.

Například Jupiterových měsíců známe již 97. Čtyři největší, tzv. Galileovské, byly popsány již na počátku 17. století. Zatím poslední tři malé měsíce objevil r. 2022 americký astronom Scott Sheppard pomocí dvou různých dalekohledů v chilské poušti Atacama. Sheppard je specialista na malá tělesa naší soustavy. Objevil již desítky planetek i mnoho měsíců Jupiteru, Uranu, Neptunu i Saturnu.

Právě u Saturnu byl Sheppard nejúspěšnější, našel tu 119 nových měsíců. O Saturnu se v poslední době v souvislosti s měsíci hovořilo nejvíce. V loňském roce byl totiž oznámen objev 128 jeho nových měsíců. Už dříve byl Saturn se svými 146 známými měsíci rekordmanem, nyní jich má už 274. I kdybyste vzali měsíce všech zbývajících planet Sluneční soustavy, sečetli je a výsledek zdvojnásobili, budete mít stále menší číslo, než je počet Saturnových měsíců. Za objevem stojí tým pod vedením astronoma Edwarda Ashtona, který pracuje na Taiwanu.

Zatím poslední nový měsíc Uranu objevil r. 2023 rovněž Sheppard. Loni na něj navázal tým pod vedením marocké astronomky Maryame El Moutamidové. Použili nový Webbův kosmický dalekohled, konkrétně přístroj NIRCam pracující v blízké infračervené oblasti. Nový měsíc měří jen asi 8–10 kilometrů a oficiální jméno teprve dostane.

U druhého ledového obra, planety Neptun, v posledním roce žádný nový měsíc nepřibyl. I tak je poslední objev poměrně nedávný. Uskutečnil se roku 2021 a oznámen byl v roce 2024. Stojí za ním, opět a nepřekvapivě, Scott Sheppard. Tentokrát s ním pracovali i další významní astronomové David Tholen či Chad Trujillo. Využili osmimetrový dalekohled Subaru na vrcholu sopky Mauna Kea na Havajských ostrovech. Nový měsíc zatím nemá oficiální jméno a jde o nejslabší a nejvzdálenější Neptunův měsíc. Také má nejdelší dobu oběhu kolem planety mezi známými měsíci celé Sluneční soustavy.

Rok 2025 byl na nové měsíce opravdu hojný. Myslím, že i v dalších letech se můžeme těšit na nově detekované oběžnice velkých planet našeho systému.

https://iopscience.iop.org/article/10.3847/2515-5172/adbf87/ampdf

https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2025epsc.conf..421E/abstract

https://science.nasa.gov/blogs/webb/2025/08/19/new-moon-discovered-orbiting-uranus-using-nasas-webb-telescope/

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Vítězslav Škorpík

Vítězslav Škorpík (*1991) se dlouhodobě věnuje popularizaci fyziky a astronomie, zejména v rámci redakce Kosmonautix a projektu Zeptej se vědce. Je také dramaturgem popularizačního přednáškového cyklu Pátečníci, konajícího se každý pátek na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Kromě toho o vesmíru a souvisejících tématech také sám často přednáší.
Škorpík Vítězslav

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....