Jak se žije (a umírá) v Česku: regionální rozdíly

Koncem loňského roku skončil projekt Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), financovaný z prostředků EU v rámci národního plánu obnovy. Data, která se jeho prostřednictvím podařilo získat, jsou nyní k dispozici výzkumníkům, státní správě i veřejnosti.

Projekt, který vznikl jako reakce na nutnost reflektovat prostřednictvím interdisciplinárního výzkumu důsledky pandemie covidu-19, sdružil experty z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy, ústavů Akademie věd ČR a dalších institucí. Protože systémových rizik přibývá, v činnosti institutu se odrazila i válka na Ukrajině, inflace nebo klimatická změna.

SYRI zkoumal devět hlavních tematických oblastí, např. ekonomické a sociální dopady pandemie, polarizaci a populismus, systémy resilience nebo efektivitu zdravotního systému. Jedním z témat byly socioekonomické nerovnosti ve zdraví, jimž se věnoval tým demografů a sociálních geografů z Přírodovědecké fakulty UK pod vedením Dagmar Dzúrové. Mapový portál s výsledky je dostupný na syri.natur.cuni.cz. Ukazuje rozdíly různých parametrů jak na úrovni krajů, tak detailněji na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, a to odděleně pro muže a ženy a ve třech pětiletých obdobích 2009–2013, 2014–2018 a 2019–2023. Lze se podívat např. na údaje o délce života ve zdraví, úmrtnosti na nádorová onemocnění, sociálních nerovnostech (např. ve vzdělání) nebo o předčasné úmrtnosti. Posledně jmenovaná datová sada ukazuje, kde lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života a kolik potenciálních let života tím ztrácejí.

Data potvrzují dlouhodobě vyšší podíl úmrtí do 65 let zejména v severních Čechách a v části severní Moravy. V Moravskoslezském, Ústeckém nebo Olomouckém kraji více než čtvrtina zemřelých mužů nedosáhla 65 let a ztrácí téměř 15 let potenciálně zbývající délky života. Naopak nejlépe je na tom Praha, některé regiony středních a jižních Čech a Vysočina.

„Mapové výstupy jasně ukazují, že předčasná úmrtnost není jen odrazem zdravotního stavu či životního stylu jednotlivců, ale souvisí také se socioekonomickými podmínkami a využíváním zdravotních služeb v jednotlivých regionech,“ říká spoluautorka výzkumu, demografka Klára Hulíková. Vysoká míra předčasné úmrtnosti je významným varovným signálem pro populační zdraví a měla by být impulsem pro cílená preventivní a zdravotnická opatření.