Jak bude vypadat financování výzkumu v EU?

Na evropské úrovni se v současné době vede vyhrocená debata o podobě financování výzkumu a inovací v letech 2028 až 2034. Hraje se o vymezení vzájemných vztahů dvou hlavních programů: 10. rámcového programu určeného na podporu špičkového základního výzkumu (FP10, nástupce stávajícího programu Horizon Europe) a fondu pro konkurenceschopnost (ECF). Dohromady se z nich rozdělí více než 400 miliard eur. To je spousta peněz, ale pořád méně, než kolik požadoval Mario Draghi ve své hojně citované zprávě o konkurenceschopnosti EU (800 miliard ročně).

Evropská komise chtěla původně FP10 začlenit do ECF, narazila však na tvrdou kritiku jak v Evropském parlamentu, tak ze strany vědecké komunity. Nyní jsou tedy oba programy plánovány jako samostatné, ale s úzkými vazbami. Komise navrhuje, aby sdílely čtyři tematické oblasti (1. čistou transformaci a dekarbonizaci, 2. zdraví, zemědělství a biotechnologie, 3. digitální leadership, 4. odolnost, bezpečnost a obranu). Pro každou z těchto oblastí by měl fungovat jeden pracovní program společný pro FP10 i ECF.

Mnozí europoslanci tento přístup kritizují. Vážné připomínky zformulovalo ve společném stanovisku i sedm hlavních evropských univerzitních sítí (mimo jiné EUA, CESAER nebo LERU), jejichž členy jsou i české univerzity. Kritika míří na nejasně popsané vztahy mezi oběma programy, které mohou vést ke vzniku nežádoucí hierarchie: FP10 by byl podřízen krátkodobým prioritám, na které se zaměřuje ECF. Bez kvalitního základního výzkumu si přitom nelze konkurenceschopnost v dlouhodobém měřítku představit. Univerzity proto žádají,  aby Evropská komise přesně popsala vztah obou programů, oddělila jejich pracovní programy a udržovala přísně paralelní strukturu s jasně popsanou možností přechodu mezi oběma programy podle toho, v jaké fázi se ten který výzkum nachází.