FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026
i

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Univerzální protijed

 |  2. 2. 2026
 |  Vesmír 105, 68, 2026/2

Pravděpodobně každý z nás slyšel nejednou varování před zmijím uštknutím. Jakkoliv jistá opatrnost není na škodu, setkání s naším jediným jedovatým hadem si už desítky let nevyžádalo lidský život. Jsou ale regiony světa, ve kterých je otrava hadím jedem skutečně závažný medicínský problém. Například v regionu subsaharské Afriky si setkání s jedovatým plazem vyžádá desítky tisíc amputací končetin a tisíce životů ročně. Mezinárodní tým pod vedením vědců z Dánska nyní učinil významný objev na cestě k efektivní pomoci takto postiženým.

Jediným účinným způsobem, jak uštknutému zachránit život či zabránit postižení, je včasné podání protijedu. Jeho výroba se však od prvního použití před více než sto lety příliš nezměnila a stále je založena na imunizaci zvířete (zpravidla koně) slabými dávkami jedu a následné extrakci vytvořených protilátek. To s sebou nese mnoho komplikací, od účinnosti omezené na konkrétní druh hada, přes možné vedlejší účinky až po vysokou cenu a nízkou standardizovatelnost takového postupu. Celou situaci navíc komplikuje, že hadí jedy obsahují směs různě působících druhů toxinů. Aby vědci těmto komplikacím předešli, navrhli koktejl protilátek právě proti konkrétním toxinům vyskytujícím se v jedu mnoha různých druhů hadů. Navíc využili tzv. nanobodies, tedy menší obdobu protilátek z krve lam. Nanobodies se specificky vážou na toxiny a neutralizují je, díky desetkrát menší velikosti oproti klasickým protilátkám je lze produkovat přímo v laboratoři (bez imunizace zvířete), snáze se skladují a jsou bezpečnější. Navíc vědci zjistili, že díky menšímu rozměru lépe pronikají do místa uštknutí, a jsou tak účinnější vůči místnímu působení hadího jedu. Výsledná směs protilátek obsahuje pouhých osm druhů nanobodies, a je přitom účinná jako univerzální „africký“ protijed proti takřka dvěma desítkám nejnebezpečnějších mamb a kober z tohoto kontinentu. Nyní zbývá překonat nástrahy klinického testování a najít dostatek financí pro uplatnění postupu v praxi, prozatím ověřeného jen na myších.

Ahmadi S. et al.: Nature, 2025, DOI: 10.1038/d41586-025-03216-z a DOI: 10.1038/s41586-025-09661-0

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaromír Novák

Mgr. Ja romír Novák (*1994) vystudoval imunologii a nyní pokračuje v postgraduálním studiu v oboru molekulární biologie, genetiky a virologie na PřF UK. Aktuálně se věnuje výzkumu bioenergetiky nádorů v Biotechnologickém ústavu AV ČR v laboratoři molekulární terapie pod vedením prof. Jiřího Neužila. Zde pracuje na mechanismu mitochondriálního transferu v nádorech a roli proteinu Miro1, zejména s využitím pokročilých metod světelné a elektronové mikroskopie a obrazové analýzy.

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...