i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Sinice se na Lipně postaraly o zelený led

 |  2. 2. 2026
 |  Vesmír 105, 68, 2026/2

Základní příčinou vzniku sinicových vodních květů je eutrofizace, tedy nadbytek živin, především limitujícího fosforu. Vodní květy nabývají na intenzitě s postupující klimatickou změnou a oteplováním vody. Kulminují zpravidla koncem léta a poté mizí. Lipno bývá výjimkou, sinice tu bývají hojné až do listopadu a v menších koncentracích přežívají i v prosinci a lednu. Konec loňského roku ale provázel jev, který je netypický i pro Lipenskou přehradu. Sinic bylo tolik, že se postaraly o výrazné zelené zbarvení ledu.

„Zelený led“ je vzácný v celosvětovém měřítku. Úkaz, který na Lipně o Vánocích zdokumentovali vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR, tak patří k nejlépe popsaným případům. Postarala se o něj sinice Woronichinia naegeliana, která na Lipně převládá i během léta a podzimu. U hladiny se ve velkých koncentracích udržela zřejmě díky kombinaci klidného počasí se slabým větrem a dostatku slunečního svitu. Kromě rozsáhlých zelených ploch bylo v ledu možno pozorovat i „sinicová oka“ – místa s čirým ledem nad tmavými shluky sinic, která vznikla díky rozdílnému pohlcování slunečního záření.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Hydrologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....