Průřez digitalizací české veřejné správy za poslední tři dekády

Digitalizace české veřejné správy patří k nejrozsáhlejším proměnám státu od roku 1989. U jejích samotných začátků stála konference ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě), klíčová platforma prezentující nové projekty českého eGovernmentu. Ve dnech 18. a 19. května se v Hradci Králové uskuteční její již 28. ročník. V průběhu let zde byla veřejnosti i odborníkům představena zásadní digitální řešení, jako jsou datové schránky, Czech POINT, eNeschopenka, eRecept či Portál dopravy.

„Prvopočátky eGovernmentu na konci devadesátých let patřily především různým digitálním kodexům a rejstříkům, které sjednocovaly informace o obyvatelích, firmách a dalších subjektech. Jmenoval bych například obchodní rejstřík. Tuto etapu, která položila technologické i personální základy pro pozdější hlubší transformaci, uzavřel na přelomu milénia elektronický podpis. Takto podepsané dokumenty měly stejnou právní platnost jako dokumenty s vlastnoručním podpisem,“ říká Vojtěch Dvořáček, programový ředitel konference ISSS.

Nové milénium otevřelo stavidla inovacím

Digitalizace veřejné správy v Česku dlouho probíhala nekoordinovaně, jednotlivé resorty vyvíjely své systémy samostatně, což vedlo k roztříštěnosti, duplicitám a omezenému sdílení dat. Zlom nastal po roce 2000, kdy se digitalizace začala chápat jako strategická agenda státu. Významným milníkem bylo založení Ministerstva informatiky roku 2003 a spuštění projektu Czech POINT v roce 2007, který občanům umožnil digitální práci s úředními dokumenty. K sjednocení pravidel přispěl také zákon o elektronických komunikacích (č. 127/2005 Sb.), jenž upravuje fungování komunikačních sítí, chrání uživatele a vytváří rámec pro rozvoj moderní digitální infrastruktury.

Po nástupu vlády Mirka Topolánka (ODS) bylo v roce 2007 Ministerstvo informatiky zrušeno a agendu eGovernmentu převzalo Ministerstvo vnitra, které v roce 2009 spustilo další významný projekt, datové schránky. Zajišťují elektronické doručování dokumentů s právními účinky mezi orgány veřejné moci a dalšími subjekty.

Základní registry

Výsledkem digitalizačního úsilí první dekády bylo spuštění základních registrů veřejné správy v roce 2012 – Registru obyvatel (ROB) obsahujícího referenční údaje o fyzických osobách; Registru osob (ROS) evidujícího referenční údaje o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách a orgánech veřejné moci; Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) obsahujícího oficiální údaje o územních prvcích, adresách a nemovitostech a Registru práv a povinností (RPP) popisujícího, jaké agendy orgány veřejné moci vykonávají, jaká mají oprávnění a k jakým údajům mohou přistupovat.

Digitalizace v poslední dekádě

V poslední dekádě se těžiště digitalizace přesunulo k uživatelské zkušenosti. Jedním z nejúspěšnějších projektů českého eGovernmentu je digitalizovaný Katastr nemovitostí, spuštěný roku 2017, který je podle bývalého předsedy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karla Večeře špičkou v rámci Evropské unie. Z pohodlí osobního počítače je dnes možné rychle a přehledně zjistit veškeré potřebné informace o stavu nemovitostí, vlastnických vztazích či provedených změnách.

Zřízení digitální identity občanů – v českém prostředí prostřednictvím systému NIA (Národní identitní autorita) spuštěného v roce 2018 a zejména pak soukromého systému BankID (bankovní identita) z roku 2021 – umožnilo prudký rozvoj portálů veřejné správy. Služby jako Portál občana, Portál dopravy či Klientská zóna Jenda dnes soustřeďují klíčové agendy na jednom místě a umožňují občanům spravovat osobní údaje, vyřizovat právní úkony a komunikovat se státem plně digitálně, bez nutnosti osobní návštěvy úřadů. Řadu agend, například vyřízení řidičského oprávnění, lze dnes absolvovat online a fyzický doklad si nechat doručit i do výdejního boxu. V pilotním režimu běží například Portál stavební správy, či Národní portál elektronického zdravotnictví, který přinese první verzi elektronických žádanek i klíčové informace o pacientech.

Budoucnost patří umělé inteligenci?

Umělá inteligence zažila v posledních dvou letech mimořádný rozmach napříč téměř všemi oblastmi lidské činnosti. Logicky se nevyhnula ani veřejné správě, kde se nejčastěji začala uplatňovat ve formě AI chatbotů a voicebotů, AI zapisovatelek a v menším množství AI recepčních, které dodávají soukromé firmy. Právě obce tyto nástroje rychle přijaly, zejména jako náhradu spojovatelských a podpůrných pozic, které bylo dlouhodobě obtížné personálně obsadit. Zavedení umělé inteligence tak obcím nejen pomohlo zajistit dostupnost služeb občanům, ale zároveň vedlo k úsporám v obecních rozpočtech. Současní chatboti a voiceboti umějí například poskytnout informace o úředních agendách, přepojit hovor na správné oddělení, odeslat e-mail nebo SMS, vyhledat informace na webu, objednat termín návštěvy úřadu v rezervačním systému atd. Jako první v Česku takového chatbota zavedla obec Mokrá-Horákov na Brněnsku v květnu roku 2024.

„Umělá inteligence už dnes disponuje značnou mocí, která se bude v následujících letech exponenciálně zvyšovat. Má přístup k téměř neomezenému množství informací, často ale sama nedokáže rozlišit, zda jsou pravdivé. I z toho důvodu je nezbytné k jejím výstupům přistupovat obezřetně — a to nejen ve veřejné správě. Je důležité ověřovat, zda tvrzení AI odpovídají realitě, nebo zda jde o tzv. halucinace umělé inteligence. Zkuste jí například zadat své jméno a zjistit, co o vás uvede — možná budete překvapeni,“ říká Tomáš Renčín, výkonný ředitel konference ISSS.

Kyberbezpečnost jako šedá eminence digitálního světa

S rostoucím množstvím informací uložených v digitální podobě, které dnes tvoří podle odhadů přes 99 % všech dat, roste i potřeba jejich účinné ochrany. Zatímco dříve stačil fyzický zámek nebo trezor, dnes nemusí digitální data odolat kybernetickým útokům, neoprávněnému přístupu či technickým selháním. Je proto nutné využívat šifrování, autentizaci uživatelů, zálohování a bezpečnostní protokoly.

Ve veřejné správě to znamená vyšší výdaje na kybernetickou bezpečnost a investice do technologií, školení zaměstnanců a auditu systémů, aby byla zajištěna ochrana dat a minimalizováno riziko úniků či ztrát. I proto byl v roce 2017 zřízen Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). V dubnu 2023 byla vládou Petra Fialy zřízena také Digitální a informační agentura (DIA), na kterou byla z ostatních částí státního aparátu převedena odpovědnost za koordinaci digitalizace a jednotnou správu digitálních služeb státu.