i

Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Dějiny surovin jako surovina dějin

 |  2. 2. 2026
 |  Vesmír 105, 116, 2026/2

Jak se svět v 21. století mění, suroviny se stále více dostávají do centra pozornosti. V poslední třetině 20. století debaty revolucionizovala temná zpráva Římského klubu Meze růstu, která varovala před nebezpečím vyčerpání některých klíčových zdrojů. I my dnes řešíme podobnou obavu. Její motivy jsou však odlišné. Netíží nás tolik, že suroviny absolutně dojdou. K tomu má lidstvo ještě dost daleko. Jejich narůstající nedostatek způsobí růst jejich ceny a růst ceny povede k tomu, že se těžba začne vyplácet tam, kde to dříve nedávalo smysl, protože by investor prodělal.

Dnešní problém spočívá spíše v tom, že suroviny budou, ale my se k nim nedostaneme: ať již kvůli zpřetrhání složitých globálních dodavatelských řetězců, jak jsme si to ozkoušeli během pandemie v letech 2020–2021, anebo proto, že v rámci velmocenského zápasu některý z významných hráčů kontrolujících určitou komoditu dodávky zablokuje. To jsme zažili během energetické krize v letech 2022–2023 a máme i bezprostřední zkušenost z dalšího kola americko-čínské obchodní války, které proběhlo v minulém roce a které odhalilo nebezpečí monopolizace těžby, a hlavně zpracování prvků vzácných zemin v čínské režii.

Emeritní profesor quebecké univerzity geolog Michel Jébrak, v úvodu své poslední knihy, nazvané Suroviny a moc: Geopolitika nerostného bohatství, připomíná dnes již polozapomenutý případ konfliktu z roku 2010 mezi Čínou a Japonskem. Japonci tehdy narazili na čínskou rybářskou loď ve svých výsostných vodách. Posádku zatkli a uvěznili. Byla to banální zápletka. Ovšem s dalekosáhlými důsledky. Čína radikálně omezila vývoz prvků do Japonska. Zdálo se, že globální giganty jako Sony či Toyota budou muset začít omezovat výrobu, protože kvůli dlouhodobě a systematicky budovanému čínskému monopolu nebylo možné obstarat náhradu. Po dvou měsících, když horké hlavy vychladly, se věci zase vrátily do normálu. V mezidobí však náhle ceny nedostatkových komodit vzrostly na sedminásobek.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jakub Rákosník

Doc. PhDr. JUDr. Jakub Rákosník, Ph.D., (*1977) je zaměstnán na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Univerzitě Jana Amose Komenského Praha. Věnuje se moderním hospodářským a sociálním dějinám. Své publikované monografie a časopisecké studie věnoval především problematice komparativních dějin sociálních států, velké hospodářské krizi a dějinám dělnického hnutí.
Rákosník Jakub

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...