i

Aktuální číslo:

2026/9

Téma měsíce:

Evropské hodnoty

Obálka čísla

Dějiny surovin jako surovina dějin

 |  2. 2. 2026
 |  Vesmír 105, 116, 2026/2

Jak se svět v 21. století mění, suroviny se stále více dostávají do centra pozornosti. V poslední třetině 20. století debaty revolucionizovala temná zpráva Římského klubu Meze růstu, která varovala před nebezpečím vyčerpání některých klíčových zdrojů. I my dnes řešíme podobnou obavu. Její motivy jsou však odlišné. Netíží nás tolik, že suroviny absolutně dojdou. K tomu má lidstvo ještě dost daleko. Jejich narůstající nedostatek způsobí růst jejich ceny a růst ceny povede k tomu, že se těžba začne vyplácet tam, kde to dříve nedávalo smysl, protože by investor prodělal.

Dnešní problém spočívá spíše v tom, že suroviny budou, ale my se k nim nedostaneme: ať již kvůli zpřetrhání složitých globálních dodavatelských řetězců, jak jsme si to ozkoušeli během pandemie v letech 2020–2021, anebo proto, že v rámci velmocenského zápasu některý z významných hráčů kontrolujících určitou komoditu dodávky zablokuje. To jsme zažili během energetické krize v letech 2022–2023 a máme i bezprostřední zkušenost z dalšího kola americko-čínské obchodní války, které proběhlo v minulém roce a které odhalilo nebezpečí monopolizace těžby, a hlavně zpracování prvků vzácných zemin v čínské režii.

Emeritní profesor quebecké univerzity geolog Michel Jébrak, v úvodu své poslední knihy, nazvané Suroviny a moc: Geopolitika nerostného bohatství, připomíná dnes již polozapomenutý případ konfliktu z roku 2010 mezi Čínou a Japonskem. Japonci tehdy narazili na čínskou rybářskou loď ve svých výsostných vodách. Posádku zatkli a uvěznili. Byla to banální zápletka. Ovšem s dalekosáhlými důsledky. Čína radikálně omezila vývoz prvků do Japonska. Zdálo se, že globální giganty jako Sony či Toyota budou muset začít omezovat výrobu, protože kvůli dlouhodobě a systematicky budovanému čínskému monopolu nebylo možné obstarat náhradu. Po dvou měsících, když horké hlavy vychladly, se věci zase vrátily do normálu. V mezidobí však náhle ceny nedostatkových komodit vzrostly na sedminásobek.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jakub Rákosník

Doc. PhDr. et JUDr. Jakub Rákosník, Ph.D., (*1977) vystudoval historii a politologii na Filozofické fakultě UK a právo na Právnické fakultě UK. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se věnuje moderním hospodářským a sociálním dějinám. Působí ve funkci proděkana pro infrastrukturu.
Rákosník Jakub

Doporučujeme

Trochu víc o Zelené dohodě pro Evropu

Trochu víc o Zelené dohodě pro Evropu

Bedřich Moldan  |  4. 9. 2026
Jsem přesvědčen, že Zelená dohoda je přelomovou strategií, která se snaží konkrétně naplnit základní princip udržitelného rozvoje, to znamená...
Ústavní hodnoty v poválečné Evropě

Ústavní hodnoty v poválečné Evropě uzamčeno

Jiří Přibáň  |  31. 8. 2026
Zdánlivá hodnotová neutralita a formální legalita může ve skutečnosti prosazovat i nejobludnější ideologické představy a nejzvrácenější politické...
Optimalizace v prášku

Optimalizace v prášku uzamčeno

Adam Obr  |  31. 8. 2026
Tomu pokušení rozumím. Taky mám rád elegantní zkratky. Problém je, že při současném množství informací, které má průměrný člověk na dosah ruky, je...