Město kultury Galicie v Santiagu de Compostela
Soubor nových kulturních objektů na kopci nad Santiagem de Compostela se začal stavět v roce 2001, jde však o myšlenku o ně co starší. Architektonická soutěž proběhla roku 1999 a reagovala na bezprecedentní celosvětový úspěch jiného španělského regionu, Baskicka a jeho hlavního města Bilbaa, kde se roku 1997 otevřela pobočka Guggenheimova muzea architekta Franka Gehryho. Tato jediná stavba učinila z Bilbaa světovou destinaci a skutečně proměnila osud do té doby prakticky neznámého města.
Ze soutěže v Santiagu vyšel vítězně newyorský architekt Peter Eisenman. V projektu, jenž kvalitou vyhrál zcela po právu, navrhoval přetvořit vrchol kopce Gaiás novou kulturní krajinou šesti požadovaných staveb. Budovy měly společnou siluetou tvořit novou morfologii kopce. K tomu architekt poskytl velmi sofistikované vysvětlení vnější formy každé z budov. Mezery mezi nimi by jako jakési kaňony představovaly ulice a náměstí. V dálkových pohledech by jednotlivé stavby splývaly a připomínaly novou krajinu rozšiřující stávající svahy a formovaly by nový dominantní vrcholek. Stavby pokryté kameny měly též tvarem připomínat (svatojakubskou) mušli, tradiční symbol poutního místa. Je zřejmé, že Eisenman předvedl mimořádný tvůrčí výkon. Jak to však již u ambiciózní architektury bývá, náklady dramaticky přesáhly plánovaný rozpočet, a tak – ve spojení se skutečností, že návštěvnost ani zdaleka nedosahovala původních představ – galicijská vláda po přibližně deseti letech výstavby rozhodla, že se již nebude pokračovat. Z plánovaných šesti staveb se postavily čtyři. Ovšem jen dvě slouží veřejnosti, a to muzeum a Galicijská knihovna s archivem. Dvě centrální, největší a nejdominantnější, velká galerie umění a centrum hudby a performativního umění (divadlo), nikdy nevznikly. Tím ovšem nové město kultury zůstalo bez dvou institucí, které měly být pro návštěvníky nejpřitažlivější.










