i

Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Město kultury Galicie v Santiagu de Compostela

aneb Eisenman po dvou desetiletích
 |  2. 11. 2026
 |  Vesmír 105, 646, 2026/11

Soubor nových kulturních objektů na kopci nad Santiagem de Compostela se začal stavět v roce 2001, jde však o myšlenku o ně ­co starší. Architektonická soutěž proběhla roku 1999 a reagovala na bezprecedentní celosvětový úspěch jiného španělského regionu, Baskicka a jeho hlavního města Bilbaa, kde se roku 1997 otevřela pobočka Guggenheimova muzea architekta Franka Gehryho. Tato jediná stavba učinila z Bilbaa světovou destinaci a skutečně proměnila osud do té doby prakticky neznámého města.

Ze soutěže v Santiagu vyšel vítězně newyorský architekt Peter Eisenman. V projektu, jenž kvalitou vyhrál zcela po právu, navrhoval přetvořit vrchol kopce Gaiás novou kulturní krajinou šesti požadovaných staveb. Budovy měly společnou siluetou tvořit novou morfologii kopce. K tomu architekt poskytl velmi sofistikované vysvětlení vnější formy každé z budov. Mezery mezi nimi by jako jakési kaňony představovaly ulice a náměstí. V dálkových pohledech by jednotlivé stavby splývaly a připomínaly novou krajinu rozšiřující stávající svahy a formovaly by nový dominantní vrcholek. Stavby pokryté kameny měly též tvarem připomínat (svatojakubskou) mušli, tradiční symbol poutního místa. Je zřejmé, že Eisenman předvedl mimořádný tvůrčí výkon. Jak to však již u ambiciózní architektury bývá, náklady dramaticky přesáhly plánovaný rozpočet, a tak – ve spojení se skutečností, že návštěvnost ani zdaleka nedosahovala původních představ – galicijská vláda po přibližně deseti letech výstavby rozhodla, že se již nebude pokračovat. Z plánovaných šesti staveb se postavily čtyři. Ovšem jen dvě slouží veřejnosti, a to muzeum a Galicijská knihovna s archivem. Dvě centrální, největší a nejdominantnější, velká galerie umění a centrum hudby a performativního umění (divadlo), nikdy nevznikly. Tím ovšem nové město kultury zůstalo bez dvou institucí, které měly být pro návštěvníky nejpřitažlivější.

Nyní vidíte 41 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Jiří Tourek

Mgr. Jiří Tourek (*1978) vystudoval Fakultu humanitních studií UK v Praze, kde v současné době působí. Zabývá se filosofií a teorií architektury, zejména moderní a současnou architekturou a dále architekturou klasické tradice.
Tourek Jiří

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...