Červený trpaslík vysává hnědého

U planet a hnědých trpaslíků se obecně předpokládá, že po většinu své existence zůstanou oddělené od hvězd, kolem nichž obíhají. Teoretické modely sice za určitých okolností předpokládají i dlouhodobý přesun hmoty z menšího objektu k hvězdě, astronomové však dlouho žádný takový případ nepozorovali. Až nyní. Kolem červeného trpaslíka (na obr. vlevo) obíhá s periodou pouhých 87 minut hnědý trpaslík – objekt desetkrát hmotnější než Jupiter, ale stále příliš lehký na to, aby fungoval jako hvězda. Na červeném trpaslíkovi je jasná horká skvrna a počítačové simulace ukazují, že to je místo, kudy do hvězdy proudí hmota z hnědého trpaslíka. Nejspíš jde o stabilní uspořádání, hvězda může svého souputníka vysávat stovky milionů let.

Householder A. et al.: Nature Astronomy, 2026, DOI: 10.1038/s41550-026-02992-6

Ilustrace Aaron Householder