Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Koňmama

 |  1. 9. 2025
 |  Vesmír 104, 540, 2025/9

Stejně jako v přírodě, i v jazyce spolu něžně soupeří několik silných tendencí k dynamickému vývoji. Za dvě dominantní považuju jazykovou ekonomii a unifikaci jazykového systému. Nejdou nutně proti sobě, naopak se ukazuje, že si šetření silami a sjednocování systému někdy docela rozumějí. Když vypustíme koncové -e z osobní koncovky -eme u my pijem/e/, my plavem/e/, my pečem/e/, zkrátili jsme slovesný tvar o jednu hlásku a ničemu to moc nevadí, protože to nekonkuruje jinému tvaru. Dovolit si to můžeme u všech sloves, která se stejně časují, u jiných ale ne, to by systém rozkolísalo: *my dělám/e/ nebo *my prosím/e/. Zkrácení tedy ano, systémovost tedy ano, ale nesmí tomu ležet v cestě žádné přirozené překážky pro pochopení. Ostatně v přírodě taky někdy směr vývoje zvrátí nějaká nečekanost nebo, ehm, člověk.

Krajina i přirozený jazyk se ovšem vyvíjejí různými směry naráz, a to i zdánlivě protichůdnými. U jazyka je to ovšem nakonec vždycky způsobené jeho uživateli, tedy lidmama. (Stop. Prosím, obraťte své oči zpět k poslednímu slovu poslední věty. Dobře, pokračujme.)

Nejspíš vás napadlo ten tvar slova „opravit“: lidmi. To je samozřejmě tvar spisovný a obvyklý. Mnohým z nás se ovšem evidentně zdá krátký. V neformální češtině se totiž, trochu analogicky slovenštině, koncovka sedmého pádu množného čísla unifikovala: se slepicema, s broukama, s morčatama, s jazykama. Už většina těchto forem je delší než jejich spisovný, formální konkurent: s brouky × s broukama, s morčaty × s morčatama. Unifikace má nad ekonomií navrch. A to dokonce natolik, že nám někdy ani nestačí lidma, nejspíš protože před -ma přece něco chybí, a -m- z pádové koncovky zdvojíme: z lid-mi vznikne lid-m-ama. Že to nikdo neříká? Nenechte se mýlit, korpus internetových textů obsahuje dost dokladů tvarů myšmama, dětmama, natož lidmama, aby to nebyla náhoda. Dokonce i jedno koňmama by se našlo a opravdu se tím nemyslela koňská máma. Takové tvary sice nejsou spisovné a kdoví, budou-li někdy, ale nevznikly ledabylostí: mají v sobě silnou systémovost.

Zatím můžeme pozorně čekat, jak si povedou systémové, nezdvojené tvary dět-ma lid-ma. I ty budou potřebovat desítky let, než do naší formální jazykové krajiny přirozeně vrostou. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Hana Dufková

Mgr. Hana Dufková, Ph.D., (*1986) vystudovala doktorské studium v oboru český jazyk, dlouhodobě pracuje v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK, podílí se na projektu v Psychologickém ústavu AV ČR, píše učebnici, je v projektu Zeptej se vědce a externě učí na Ústavu bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících FF UK. Zajímá ji didaktika jazyka, popularizace vědy, znakové jazyky a mnoho podob vztahu jazyka a společnosti, která funguje na provázanosti mysli a jazyka, a jedince ve společnosti jazyků. Přestala věřit v to, že jazyk se dá a má dát usměrnit. Kromě práce miluje cesty vlakem kamkoli pryč, zvěř, pivovarnictví a svoje blízké.

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...