Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Koňmama

 |  1. 9. 2025
 |  Vesmír 104, 540, 2025/9

Stejně jako v přírodě, i v jazyce spolu něžně soupeří několik silných tendencí k dynamickému vývoji. Za dvě dominantní považuju jazykovou ekonomii a unifikaci jazykového systému. Nejdou nutně proti sobě, naopak se ukazuje, že si šetření silami a sjednocování systému někdy docela rozumějí. Když vypustíme koncové -e z osobní koncovky -eme u my pijem/e/, my plavem/e/, my pečem/e/, zkrátili jsme slovesný tvar o jednu hlásku a ničemu to moc nevadí, protože to nekonkuruje jinému tvaru. Dovolit si to můžeme u všech sloves, která se stejně časují, u jiných ale ne, to by systém rozkolísalo: *my dělám/e/ nebo *my prosím/e/. Zkrácení tedy ano, systémovost tedy ano, ale nesmí tomu ležet v cestě žádné přirozené překážky pro pochopení. Ostatně v přírodě taky někdy směr vývoje zvrátí nějaká nečekanost nebo, ehm, člověk.

Krajina i přirozený jazyk se ovšem vyvíjejí různými směry naráz, a to i zdánlivě protichůdnými. U jazyka je to ovšem nakonec vždycky způsobené jeho uživateli, tedy lidmama. (Stop. Prosím, obraťte své oči zpět k poslednímu slovu poslední věty. Dobře, pokračujme.)

Nejspíš vás napadlo ten tvar slova „opravit“: lidmi. To je samozřejmě tvar spisovný a obvyklý. Mnohým z nás se ovšem evidentně zdá krátký. V neformální češtině se totiž, trochu analogicky slovenštině, koncovka sedmého pádu množného čísla unifikovala: se slepicema, s broukama, s morčatama, s jazykama. Už většina těchto forem je delší než jejich spisovný, formální konkurent: s brouky × s broukama, s morčaty × s morčatama. Unifikace má nad ekonomií navrch. A to dokonce natolik, že nám někdy ani nestačí lidma, nejspíš protože před -ma přece něco chybí, a -m- z pádové koncovky zdvojíme: z lid-mi vznikne lid-m-ama. Že to nikdo neříká? Nenechte se mýlit, korpus internetových textů obsahuje dost dokladů tvarů myšmama, dětmama, natož lidmama, aby to nebyla náhoda. Dokonce i jedno koňmama by se našlo a opravdu se tím nemyslela koňská máma. Takové tvary sice nejsou spisovné a kdoví, budou-li někdy, ale nevznikly ledabylostí: mají v sobě silnou systémovost.

Zatím můžeme pozorně čekat, jak si povedou systémové, nezdvojené tvary dět-ma lid-ma. I ty budou potřebovat desítky let, než do naší formální jazykové krajiny přirozeně vrostou. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Hana Dufková

Mgr. Hana Dufková, Ph.D., (*1986) vystudovala doktorské studium v oboru český jazyk, dlouhodobě pracuje v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK, podílí se na projektu v Psychologickém ústavu AV ČR, píše učebnici, je v projektu Zeptej se vědce a externě učí na Ústavu bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících FF UK. Zajímá ji didaktika jazyka, popularizace vědy, znakové jazyky a mnoho podob vztahu jazyka a společnosti, která funguje na provázanosti mysli a jazyka, a jedince ve společnosti jazyků. Přestala věřit v to, že jazyk se dá a má dát usměrnit. Kromě práce miluje cesty vlakem kamkoli pryč, zvěř, pivovarnictví a svoje blízké.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....