Hliník, vakcíny a chronická onemocnění dětí
| 1. 9. 2025Hliník – tedy přesněji řečeno jeho soli – se používají jako adjuvans ve vakcínách už asi sto let. Stejně jako ostatní látky zvyšují účinnost vakcín tím, že efektivněji aktivují imunitní systém, takže se ve vakcíně mohou použít nižší dávky antigenu – vakcína samotná je tak o něco šetrnější k organismu. Jako asi všechno, co se postupem času ve vakcínách objevilo, se i hliník dostal do hledáčku kritiků očkování kvůli podezření, že způsobuje autismus, autoimunitní problémy či například atopickou dermatitidu.
I provedli v Dánsku studii na 1,25 milionu (!) dětí. Autoři prošli jejich zdravotní záznamy, vyhodnotili, jaké množství hliníku dostaly ve vakcínách v průběhu prvních dvou let věku, a sledovali, zda se u nich objevila některá asi z 30 poruch imunity, alergie, či snad vývojová vada nervového systému – a navíc zda má na jejich diagnózu vliv kumulace množství hliníku, kterému byly děti vystaveny.
Autoři došli k závěru, že hliník obsažený ve vakcínách nepředstavuje žádné riziko z hlediska vývoje těchto nemocí. Podíváme-li se detailněji na výsledky, zjistíme, že riziko leckterých poruch (jako například alergie či ADHD) se naopak statisticky vzato lehce snížilo se zvýšeným množstvím hliníku ve vakcínách, ač by pravděpodobně nebylo moudré dělat závěr, že je to právě hliník, co má ochranné vlastnosti.
Vakcíny ovšem nejsou zdaleka největším zdrojem hliníku, kterému jsme vystaveni. Zatímco typická dávka vakcíny obsahuje něco mezi 0,125 mg a 0,8 mg hliníku, dospělý člověk běžně denně zkonzumuje asi 8 mg ve stravě. A užívá-li některé léky (například antacida), může se příjem hliníku denně vyšplhat až na stovky miligramů – mnohonásobně více, než dostaneme do organismu očkováním.
Anderson N. W.: Anals of Internal Medicine, 2025, DOI: 10.7326/ANNALS-25-0099
Ke stažení
článek ve formátu pdf [599,26 kB]
O autorovi
Adam Obr
