FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025
i

Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Co nám prozradí analýza izotopových poměrů

 |  7. 7. 2025
 |  Vesmír 104, 442, 2025/7

Znáte původ svého vína, medu nebo sýra? Nepodvedl vás prodejce? Jaké informace o změnách klimatu mohou být uloženy ve vzorku antarktického ledu? Tyto i další podobné otázky nám pomáhá zodpovědět analýza izotopových poměrů – fascinující nástroj, který spojuje chemii, biologii a geologické vědy a který nyní zažívá revoluci díky hmotnostní spektrometrii ESI-Orbitrap.

Izotopy prvků nejsou jen čísla v periodické tabulce; jsou klíčem k příběhům, které nám molekuly mohou vyprávět. Analýza stabilních izotopů se již dlouhá léta používá například k určování geografického původu potravin, odhalování falšování výrobků nebo studiu historických změn klimatu. Využíváme k tomu informace o poměrech stabilních izotopů prvků v molekulách – hovoříme o tzv. izotopokulách, izotopicky substituovaných molekulách.

„Například při studiu fotosyntézy můžeme zkoumat, jak rostlina využívá jednotlivé izotopy uhlíku v různých fázích tohoto procesu.“

Tento obor, který propojuje chemii s paleovědami, forenzní vědou, biologií, geologií nebo třeba potravinářstvím, byl donedávna pevně svázán s jednou zásadní analytickou technologií – hmotnostní spektrometrií izotopových poměrů (IRMS, isotope ratio mass spectrometry).1) Tradiční přístupy využívající IRMS se však neobejdou bez rozkladu zkoumaných vzorků na jednoduché plyny a vyžadují složitou přípravu. Chceme-li například zjistit, zda je láhev tequily, kterou jsme dostali pod vánoční stromeček, skutečně originál, musíme nejprve přeměnit uhlík v molekulách etanolu na oxid uhličitý (CO2) a analyzovat teprve ten. Pokud chceme určit zdroj znečištění dusičnany (NO3) ve vzorcích vody ze studny na chalupě, musíme nejprve vodou nakrmit denitrifikační bakterie, které dusičnan využijí jako zdroj energie a vrátí nám jeho atomy zpátky ve formě oxidu dusného, N2O. Získané plyny jsou následně analyzovány pomocí již zmiňované IRMS, případně laserové spektroskopie (TDLAS, tunable diode laser absorption spectroscopy).

Co kdybychom ale mohli měřit izotopy přímo v původních molekulách? Bez nutnosti rozkladu na plyny a bez ztráty původní informace o tom, jak jsou izotopy v rámci molekul rozloženy? Právě tuto možnost nyní přináší technologie hmotnostní spektrometrie ESI-Orbitrap.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie

O autorovi

Kristýna Lapčíková

Ing. Kristýna Lapčíková, Dr. sc. ETH Zürich, (*1991) vystudovala analytickou chemii na VŠCHT Praha, doktorát získala v oboru biogeochemie stabilních izotopů získala na ETH Zürich ve Švýcarsku. Po postdoktorandských stážích v Německu, Japonsku a USA se vrátila na VŠCHT Praha, kde od června 2024 působí jako odborný asistent v Ústavu analytické chemie.

Doporučujeme

Komáří Arktida

Komáří Arktida uzamčeno

Jiří Černý  |  31. 12. 2025
Komáři (Diptera, Culicidae) a nemoci, které přenášejí, se tradičně chápou především jako problém tropů. I v mírném pásmu ale mohou komáři...
Život na exoplanetě K2-18 b?

Život na exoplanetě K2-18 b? uzamčeno

Marcel Rejmánek  |  31. 12. 2025
Kdo má dobrý zrak, může vidět v souhvězdí Lva hvězdu K2‑18, je hned za zadními tlapami. Exoplaneta K2-18 b, která tu hvězdu obíhá, se v poslední...
Proč všichni řeší kreatin

Proč všichni řeší kreatin uzamčeno

Adam Obr  |  27. 12. 2025
Kreatin zvyšuje svalový objem a výkon. Proto se stal – především ve formě kreatinmonohydrátu – zasloužilým členem seznamů doplňků stravy pro...