Čas neolitických rondelů

Rondely, jak archeologové označují velké kruhové stavby objevující se před polovinou 5. tisíciletí př. n. l. ve střední Evropě, vzbuzují řadu otázek. Přestože jejich cílený výzkum započal před více než 50 lety, stále o jejich funkci a významu panují spíše dohady. Může nový vhled přinést současný pokrok v radiokarbonovém datování?

Nejméně jeden kruhový příkop, užší (pravděpodobně palisádové) žlábky uvnitř a alespoň dva vstupy – to jsou základní atributy, které propojují rondely napříč mnoha regiony střední Evropy. Mimo tento rámec existuje plejáda různých konstrukčních typů, individuálních řešení či zvláštností (obr. 1). Vzhledem k velkému rozšíření rondelové architektury to není překvapivé. Tyto stavby se objevují od Porýní po chorvatskou Slavonii a v současnosti jich známe přes dvě stě (obr. 2), přičemž nové lokality stále přibývají (srov. Vesmír 87, 762, 2008/11). Asi bychom stěží našli dva naprosto identické rondely, vždy se liší přinejmenším průměrem příkopu, který může dosahovat od 35 až po 250 metrů. Existují však určité regionální trendy. V západních regionech jsou rondely spíše menší a kompaktnější, zatímco ve východních dosahují větších rozměrů a mohou je doplňovat různé přístavby nebo obkružovat dodatečný příkop.

Konstrukce rondelů se rozvinula do nejrůznějších typů a velikostí, nicméně všechny pojí jeden princip kruhového ohrazení s příkopy, palisádovými žlábky a nejméně dvěma vstupy.

Schéma Václav Vondrovský

Mnoho hypotéz

Podobně jako samotné konstrukce jsou proměnlivé i interpretace rondelů, které archeologové dosud představili. Obranná funkce je pravděpodobně to první, co nás při pohledu na monumentální příkopová ohrazení napadne, nicméně tato hypotéza vezme brzy za své. Rondely nebývají většinou umístěny na strategicky výhodných polohách, vícenásobné vstupy by obraně příliš nepomohly, stejně jako valy z vykopané zeminy, které byly nejspíše navršeny na vnější straně příkopu (obr. 3).

Záhy si archeologové povšimli, že vstupy rondelů bývají záměrně orientovány podle světových stran. Následovala archeoastronomická měření, která měla za cíl odhalit možné orientace rondelů na dráhy vesmírných těles. Předpokládá se, že průhledy skrze vstupy a palisády sloužily ke sledování Slunce, Měsíce či hvězd a rondely plnily funkci kalendárií, důležitých zvláště pro určování zemědělského cyklu – tak jako u známějšího Stonehenge, který byl astronomicky orientován a jehož nejstarší vývojová fáze rovněž zahrnovala pouze kruhové příkopové ohrazení s valy. Středoevropské rondely ovšem předcházely založení této slavné anglické stavby o více než 1500 let.