Fyzikální impuls k mnohobuněčnosti?

Mohutný nálevník Stentor (mrskavka) vytváří koordinovaným pohybem brv vír, jímž si k buněčným ústům přihání potravu. Ve volné přírodě žije samostatně, ale v akváriu se při dostatku potravy ochotně sdružuje do volných kolonií. Těsně sousedící mrskavky společně vytvářejí silnější vír, jímž si přitáhnou více potravy. Z takové spolupráce ale těží především slabší jedinci. Kolonie se proto proměňuje – mrskavky se v ní stěhují a hledají si co nejvýhodnějšího souseda. Výsledkem je optimální uspořádání, které prospívá všem. Autoři výzkumu se domnívají, že právě takto, tedy působením fyzikálních faktorů, mohly vznikat první mnohobuněčné organismy. Mrskavky v kolonii nejsou (na rozdíl od obvyklého modelu vzniku mnohobuněčnosti, váleče, Volvox) identické klony a ze spolupráce se mohou kdykoli vyvázat.

Snímek Shashank Shekhar, Emory University

Shekhar S. et al.: Nature Physics, 2025, DOI: 10.1038/s41567-025-02787-y