FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025

Aktuální číslo:

2025/12

Téma měsíce:

Migrace

Obálka čísla

Rozpoznání peroxidu vodíku rostlinnou buňkou odkryto

 |  31. 3. 2025
 |  Vesmír 104, 203, 2025/4

Všechny živé organismy tvoří reaktivní formy kyslíku (tzv. ROS). K prospěchu rostliny slouží jako signální molekuly, současně jsou ale pro buňky nebezpečné, a ty proto jejich koncentraci přísně regulují. Mezi ROS patří i peroxid vodíku, jehož 3% roztok se v medicíně používá k dezinfekci. Rostlinné buňky ho produkují v reakci na stres (sucho, napadení patogeny ap.) také do mezibuněčného prostoru. Zda je jeho přítomnost v těchto místech monitorována a popřípadě jak, nebylo ovšem dlouho jasné.

První receptor pro peroxid vodíku u rostlin byl popsán teprve před čtyřmi lety. Gen pro tento receptor se jmenuje HYDROGEN PEROXIDE-INDUCED Ca2+ INCREASES (HPCA1) a kóduje protein, který patří mezi receptory s kinázovou doménou a s doménou bohatou na leuciny. Rodina těchto proteinů se jmenuje LRR-RLK a pochází z ní většina receptorů na plazmatické membráně, které reagují na stresové podněty. Specialitou HPCA1 je přítomnost dvou párů cysteinů v doméně nalézající se v mezibuněčném prostoru. Je známo, že thiolové skupiny (—SH) typické pro cystein jsou cílem peroxidu vodíku, který způsobuje jejich oxidaci. Ta vede u HPCA1 k tvorbě disulfidových můstků a ke změně konformace. Tato kovalentní změna popsaná u HPCA1 je unikátní napříč jinými páry receptorů a jejich ligandů. Následná konformační změna spouští kinázovou aktivitu (fosforylaci), která otvírá vápníkové kanály (zatím není známo jaké) a zvyšuje koncentraci Ca2+ v buňce.

Autoři ukázali, že správná funkce HPCA1 hraje mimo jiné klíčovou úlohu v uzavírání průduchů, a je proto zásadní pro regulaci ztrát vody a příjmu CO2. Jedním z prvních cílů do budoucna jistě bude popsat signální dráhu navazující na rozpoznání peroxidu vodíku a sledovat roli receptoru HPCA1 v dalších reakcích rostliny na stres a také určit jeho funkci v různých pletivech.

Wu F., Chi Y., Jiang Z. et al.: Nature, 2020, DOI: 10.1038/s41586-020-2032-3

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie, Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Martin Janda

Ing. Martin Janda, Ph.D., (*1987) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zabývá interakcemi mezi rostlinami a mikroorganismy a snaží se ve více či méně příbuzných tématech vzdělávat studenty. Od roku 2022 je předsedou České společnosti experimentální biologie rostlin.
Janda Martin

Doporučujeme

Komáří Arktida

Komáří Arktida uzamčeno

Jiří Černý  |  31. 12. 2025
Komáři (Diptera, Culicidae) a nemoci, které přenášejí, se tradičně chápou především jako problém tropů. I v mírném pásmu ale mohou komáři...
Život na exoplanetě K2-18 b?

Život na exoplanetě K2-18 b? uzamčeno

Marcel Rejmánek  |  31. 12. 2025
Kdo má dobrý zrak, může vidět v souhvězdí Lva hvězdu K2‑18, je hned za zadními tlapami. Exoplaneta K2-18 b, která tu hvězdu obíhá, se v poslední...
Proč všichni řeší kreatin

Proč všichni řeší kreatin uzamčeno

Adam Obr  |  27. 12. 2025
Kreatin zvyšuje svalový objem a výkon. Proto se stal – především ve formě kreatinmonohydrátu – zasloužilým členem seznamů doplňků stravy pro...