Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Rozpoznání peroxidu vodíku rostlinnou buňkou odkryto

 |  31. 3. 2025
 |  Vesmír 104, 203, 2025/4

Všechny živé organismy tvoří reaktivní formy kyslíku (tzv. ROS). K prospěchu rostliny slouží jako signální molekuly, současně jsou ale pro buňky nebezpečné, a ty proto jejich koncentraci přísně regulují. Mezi ROS patří i peroxid vodíku, jehož 3% roztok se v medicíně používá k dezinfekci. Rostlinné buňky ho produkují v reakci na stres (sucho, napadení patogeny ap.) také do mezibuněčného prostoru. Zda je jeho přítomnost v těchto místech monitorována a popřípadě jak, nebylo ovšem dlouho jasné.

První receptor pro peroxid vodíku u rostlin byl popsán teprve před čtyřmi lety. Gen pro tento receptor se jmenuje HYDROGEN PEROXIDE-INDUCED Ca2+ INCREASES (HPCA1) a kóduje protein, který patří mezi receptory s kinázovou doménou a s doménou bohatou na leuciny. Rodina těchto proteinů se jmenuje LRR-RLK a pochází z ní většina receptorů na plazmatické membráně, které reagují na stresové podněty. Specialitou HPCA1 je přítomnost dvou párů cysteinů v doméně nalézající se v mezibuněčném prostoru. Je známo, že thiolové skupiny (—SH) typické pro cystein jsou cílem peroxidu vodíku, který způsobuje jejich oxidaci. Ta vede u HPCA1 k tvorbě disulfidových můstků a ke změně konformace. Tato kovalentní změna popsaná u HPCA1 je unikátní napříč jinými páry receptorů a jejich ligandů. Následná konformační změna spouští kinázovou aktivitu (fosforylaci), která otvírá vápníkové kanály (zatím není známo jaké) a zvyšuje koncentraci Ca2+ v buňce.

Autoři ukázali, že správná funkce HPCA1 hraje mimo jiné klíčovou úlohu v uzavírání průduchů, a je proto zásadní pro regulaci ztrát vody a příjmu CO2. Jedním z prvních cílů do budoucna jistě bude popsat signální dráhu navazující na rozpoznání peroxidu vodíku a sledovat roli receptoru HPCA1 v dalších reakcích rostliny na stres a také určit jeho funkci v různých pletivech.

Wu F., Chi Y., Jiang Z. et al.: Nature, 2020, DOI: 10.1038/s41586-020-2032-3

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie, Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Martin Janda

Ing. Martin Janda, Ph.D., (*1987) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zabývá interakcemi mezi rostlinami a mikroorganismy a snaží se ve více či méně příbuzných tématech vzdělávat studenty. Od roku 2022 je předsedou České společnosti experimentální biologie rostlin.
Janda Martin

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...