i

Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Jak na šprty

 |  31. 3. 2025
 |  Vesmír 104, 208, 2025/4

„To, co chceme“, nemůžeme většinou měřit přímo a jsme odkázáni na zástupné proměnné, které by mohly s „tím, co chceme“, rozumně korelovat. A tak sledujeme místo blahobytu hrubý domácí produkt a místo úžasnosti počet lajků. Bohužel. Goodhartovo pravidlo totiž praví, že jakmile se samo měřítko kvality stane cílem, přestane být dobrým měřítkem kvality.

Nejedná se o zvláštnost lidské psychologie; odborníci na strojové učení znají ten problém velmi dobře. Virtuální lodička, která se učí maximalizovat dosažené skóre v závodní hře, projíždí po dvou hodinách dráhu jako dobrý lidský hráč. Po deseti hodinách už však neprojíždí kanál vůbec. V jedné ze zatáček naráží do břehu, sbírá nedaleké lékárničky, jejichž využití přidává nezanedbatelný počet bodů, opět bourá, opět hoří, opět se léčí, opět bourá…, dokud závod neskončí. A skutečně skončí s lepším výsledkem než poctivé závodnice! Všude je to stejné: Zpočátku je nejefektivnější zvyšovat počet bodů příklonem ke všem hodnotám, které skóre odráží. Záhy se však ukáže, že tápat několika směry naráz je nemožné, že je to BUĎ vyšší skóre, ANEBO udržování standardů rezonujících se smyslem jeho zavedení.

Méně škody tedy obvykle napáchají měřítka netransparentní až obskurní, u nichž je těžké identifikovat nekalé „zkratky“ k jejich maximalizaci.

Tak třeba indexy kvality vědeckých žurnálů: Vysoký Impact Factor (IF), jehož definice („průměrný roční počet citací článků publikovaných v posledních dvou letech“) se vejde do deseti slov, má i řada časopisů, které nebere nikdo vážně. Stačí, že se jejich editoři neštítí v rámci recenzního řízení doporučovat k ocitování „ještě tento článek, který vyšel v našem žurnálu loni“. Article Influence Score (AIS), jehož popis vydá na samostatný vědecký článek, seřadí zdroje podobně jako zkušený vědec. (Jedná se o odvozeninu ještě jiného měřítka, tzv. Eigenfactor Score, které pracuje se vzájemnými citacemi mezi časopisy jako s jakousi „sociální sítí“, v rámci níž si periodika posílají „důvěru“.) Není divu, že (nejen) naše fakulta rozděluje část peněz mezi katedry na základě AIS, a ne IF.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova a vzdělávání
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Tureček

Mgr. Petr Tureček, Ph.D., (*1990) je básník, který se v současné době živí jako evoluční biolog, protože jeho básně za moc nestojí. Působí na Přírodovědecké fakultě UK, kde vede několik studentů sdružených do Skupiny pro Evoluci Kultury (SPEK), a v Centru pro teoretická studia, kde pořádá mimo jiné každoroční Aprílový seminář.
Tureček Petr

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...