i

Aktuální číslo:

2025/12

Téma měsíce:

Migrace

Obálka čísla

Jak na šprty

 |  31. 3. 2025
 |  Vesmír 104, 208, 2025/4

„To, co chceme“, nemůžeme většinou měřit přímo a jsme odkázáni na zástupné proměnné, které by mohly s „tím, co chceme“, rozumně korelovat. A tak sledujeme místo blahobytu hrubý domácí produkt a místo úžasnosti počet lajků. Bohužel. Goodhartovo pravidlo totiž praví, že jakmile se samo měřítko kvality stane cílem, přestane být dobrým měřítkem kvality.

Nejedná se o zvláštnost lidské psychologie; odborníci na strojové učení znají ten problém velmi dobře. Virtuální lodička, která se učí maximalizovat dosažené skóre v závodní hře, projíždí po dvou hodinách dráhu jako dobrý lidský hráč. Po deseti hodinách už však neprojíždí kanál vůbec. V jedné ze zatáček naráží do břehu, sbírá nedaleké lékárničky, jejichž využití přidává nezanedbatelný počet bodů, opět bourá, opět hoří, opět se léčí, opět bourá…, dokud závod neskončí. A skutečně skončí s lepším výsledkem než poctivé závodnice! Všude je to stejné: Zpočátku je nejefektivnější zvyšovat počet bodů příklonem ke všem hodnotám, které skóre odráží. Záhy se však ukáže, že tápat několika směry naráz je nemožné, že je to BUĎ vyšší skóre, ANEBO udržování standardů rezonujících se smyslem jeho zavedení.

Méně škody tedy obvykle napáchají měřítka netransparentní až obskurní, u nichž je těžké identifikovat nekalé „zkratky“ k jejich maximalizaci.

Tak třeba indexy kvality vědeckých žurnálů: Vysoký Impact Factor (IF), jehož definice („průměrný roční počet citací článků publikovaných v posledních dvou letech“) se vejde do deseti slov, má i řada časopisů, které nebere nikdo vážně. Stačí, že se jejich editoři neštítí v rámci recenzního řízení doporučovat k ocitování „ještě tento článek, který vyšel v našem žurnálu loni“. Article Influence Score (AIS), jehož popis vydá na samostatný vědecký článek, seřadí zdroje podobně jako zkušený vědec. (Jedná se o odvozeninu ještě jiného měřítka, tzv. Eigenfactor Score, které pracuje se vzájemnými citacemi mezi časopisy jako s jakousi „sociální sítí“, v rámci níž si periodika posílají „důvěru“.) Není divu, že (nejen) naše fakulta rozděluje část peněz mezi katedry na základě AIS, a ne IF.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova a vzdělávání
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Tureček

Mgr. Petr Tureček, Ph.D., (*1990) je básník, který se v současné době živí jako evoluční biolog, protože jeho básně za moc nestojí. Působí na Přírodovědecké fakultě UK, kde vede několik studentů sdružených do Skupiny pro Evoluci Kultury (SPEK), a v Centru pro teoretická studia, kde pořádá mimo jiné každoroční Aprílový seminář.
Tureček Petr

Doporučujeme

Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu

Podivná stopa na Marsu uzamčeno

Vladimír Kopecký  |  1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Jen počkej, leukemie!

Jen počkej, leukemie!

Marek Janáč  |  1. 12. 2025
Řidičů tramvaje nebo popelářů jsou plné mateřské školky. Čas tuhle ranou romantiku setře, díky čemuž občas patentový úřad zaznamená nový vynález...