Jak se chytají orang-utanové

1895: Jakmile Djakové objeví v lese velikého oranga, tož snaží se vehnati ho na veliký, co možná osamělý, to jest menšími stromy obklíčený strom. Okolo stromu postaví se větší počet lidí a tito snaží se vehnati polekané zvíře až do vrcholku stromu, by tam se usadilo. [...] Djakové pomáhají si ještě tím, že kolem stromu zapálí ohně a tak útěk opice, která ohně velice se bojí, najisto zamezí. Po jednom až dvou dnech orang velice vyhladoví a počne býti trápen žízní. Djakové vezmou nyní jedovatou šťávu z plazivé rostliny „tuba“ jmenované a přimíchajíce ji ku šťávě z třtiny cukrové, pověsí nádobu s tímto nápojem na větev stromu, na které orang sedí. I něco plodů se k tomu přidá a na větev zavěsí. [...] Orang-utan brzy na to k nalíčené potravě se blíží a pije pak sladkou šťávu s patrnou zálibou. Účinky jedu dostaví se velmi brzy. Za půl hodiny jest orang úplně zpit, takže jen s tíží na větvích se udržeti může. Je-li nápoj příliš silně otráven, ztratí zvíře vědomí třeba úplně a spadne se stromu často tak nešťastně, že buď se zabije nebo ruku si zlomí. Nejmilejším jest jeho pronásledovatelům, když jest poloopilý. Tu pak porazí rychle strom, na němž jest zajat, a orang zachycen jsa ve větvích, namnoze bez pohromy na zemi se dostane. Rychle přiběhne několik mužů a vlejou mu do tváře ostře pepřenou vodu, aby ho zaslepili, a hodíce pak na něj smyčku, vytáhnou zvíře zcela již bezbranné z větví stromu, aby do klece již připravené je vpravili. [...] Plody, jež pak zvířeti podají, žere toto, jsouc náležitě vyhladovělé, bez otálení; po té pak přejde se, co se stravování zvířete týče, k vařené rýži. „Tuba“ způsobuje mocný průjem, z této příčiny a následkem změny stravy a nedostatku pohybu orangové z pravidla brzy zajdou.

Proto hledí Djakové ulovené zvíře co možná brzy prodati. Mladí orangové neomamují se tubou, mají-li býti lapeni. Stačí vehnati je na osamělý strom, strom skáceti a pepřovou vodou je oslepiti. Jinak střílejí Djakové na orangy otrávenými šípy a takto zabitým matkám vezmou mláďata, aby je zpeněžili. [...]

(Zoolog. Garten.) Plk. (Vesmír 24, 143, 1895/12)