Čína a její krasy

Byl příjemný červnový večer a v areálu Brněnských veletrhů právě končil 16. mezinárodní speleologický kongres. Více než tisícovka jeskyňářů a speleologů z 50 zemí světa už byla na cestě domů, když autoři tohoto článku přemítali o budoucnosti. Rádi by zkusili něco nového – něco opravdu velkého.

Objevit něco velkolepého ve známých krasových oblastech světa je už prakticky nemožné. Současně je velmi obtížné najít nová území s významnými krasovými fenomény, včetně jeskyní. Speleologové jsou tak nuceni spíše pokračovat v detailnějším průzkumu již známých oblastí v naději, že přece jen najdou něco, čeho si jejich předchůdci nevšimli.

Přesto speleologická přemítání o budoucnosti nemusejí být beznadějná. Jednou z mála zemí, kde by se ještě něco většího objevit dalo, je Čína. Má k tomu několik předpokladů: Obrovské plochy vápenců, již existující mohutné jeskyně, a přitom je místní speleologie stále v plenkách. Systematický průzkum nejznámějších krasových oblastí v Číně totiž od roku 1985, kdy začal, zajišťují skupiny zkušených speleologů ze zahraničí s podporou místních kolegů. Do roku 2013, kdy se odehrála brněnská debata, se jí neúčastnili žádní Češi. Oba muži se proto rozhodli pro pokus – terén nejprve prozkoumat dálkově.

1. Hluboký kaňon „Tři mosty“ vznikl propadem stropu mohutné jeskynní chodby. Dnes patří rovněž mezi částečně zpřístupněné jeskyně, pozoruhodné mimo jiné i díky mostu v pozadí s výškou přes 200 m. Mimochodem točil se zde jeden díl sci-fi ságy Transformers, jejíž plně funkční kulisy (na snímku) vytvářejí dojem „historických“ domečků.

Snímek Michal Filippi

První stažené satelitní snímky ukazují plochy husté zelené vegetace, mezi kterými jsou vidět černá místa. Mohly by to být stíny mraků či strmých skalních stěn, nebo snad nějaké chyby ve snímkování? Nikoliv, jsou to propadliny stropů velkých podzemních prostor. Ano, žijeme v době, kdy objevování jeskyní začíná složením informací z geologické mapy dané země, aplikace Google Earth a zkušeností nabytých v terénu (viz Vesmír 103, 422, 2024/7).

Co se dá čekat

Karbonátové (uhličitanové) horniny – především vápence – zaujímají v Číně souhrnnou plochu kolem 910 000 km², tedy rozlohu Francie a Německa dohromady. Oblast je na jeskyně velmi bohatá. Jen do roku 2006 jich tu zaregistrovali asi 5000, z nichž mají některé i stovky kilometrů zmapovaných chodeb. Jde například o jeskynní systém Šuang-che-tung (Shuanghedong) v okrese Suej-jang, který je se svými více než 300 km chodeb třetím nejdelším jeskynním systémem světa (stav v květnu 2023). Patří k nejméně 830 čínským jeskyním, jež jsou částečně přístupné veřejnosti a každoročně přitahují kolem 150 milionů návštěvníků. Kolik je ale v Číně jeskyní dohromady, nikdo netuší. Podle některých odhadů by jich mohly být až stovky tisíc.

V květnu 2015 se v Li-čchuanu na jihovýchodě Číny koná konference The Asian Transkarst. Mezi jinak vesměs asijskými vědci jsou i zmínění dva Češi, kteří se na tuto příležitost připravovali celé dva roky po svém setkání na brněnském výstavišti. Kromě prezentace několika výsledků svých předchozích aktivit mají ještě vedlejší cíl. Skrývá se v laptopech s pečlivě zaměřenými satelitními snímky čtyř oblastí jižně od města Chan-čung v provincii Šen‑si (okresy Ning-čchiang, Nan-čen, Si-siang a Čen-pa). Bez oficiálního „posvěcení“ tam ale sami expedici uspořádat nemohou.