Americké zuby

1895: Ameriké zuby jsou jistě nejhorší na světě. Proto také čilý národ tento dávno vzdal se cti užívati inferiorních ústrojů, které dala mu příroda, a nahrazuje je raději zuby umělými. Jediná továrna v Americe prodala za minulý rok 8,000.000 falešných zubů. Každý rok vyrobí se v dílnách takové továrny asi 20,000.000 stoliček, řezáků a špičáků. Zuby ty se vyrábějí ze směsi kaolinu, živce a křišťálu na prášek rozetřené. Ze smíšeniny této vyrobí se těsto, které se uhněte, načež dodá se mu tvar zubů a vypálí se v peci. Zuby takto urobené jsou pokryty jemným emailem a shodují se velmi dobře s ostatními zuby přirozenými, které dosud čelist americkou neopustily. Někteří vyrabitelé pokročili tak daleko, že dovedou napodobiti i všeliké ty vady a chyby zubů přirozených, takže illuse je tím dokonalejší. Mírná cena těchto porcelánových výrobků (1½—2 koruny) nedovede však nikterak omeziti volný rozvoj ostatních odvětví zubní techniky. Vyplňování vyžraných zubů zlatem činí falešným chrupům vážnou konkurrencí. Jistý statistik vypočítal dle Maxe de Nansouty, že zubní lékaři Spojených států spotřebují ročně na zlatou plombu 800 kg zlata, což representuje slušný obnos 1,250.000 zl. Všechen ten vzácný kov bývá pochován s bodrými Yankeey, když odejdou s tohoto světa. Uvážíme-li nyní, že to bude pokračovati takto ještě několik století, budou, jak nemilosrdný statistik ten vypočítal, skrývati hřbitovy Unie za 300 let 3,750.000 zl. v čistém kovu. Takový asi obnos koluje nyní v zlatých mincích po této zemi. Zlatokopům XX. století otevírá se tu perspektiva celé nové Kalifornie.

(La médecine moderne, 1894, č. 55.) —ý—

(Vesmír 24, 119, 1895/10)

2025: Obliba zlata ve stomatologii začátkem 20. století velmi rostla. Oproti keramickým náhradám má totiž tento vzácný kov několik podstatných výhod. Je biokompatibilní, není náchylný ke galvanickým reakcím a nekoroduje, čímž minimalizuje šíření kovových iontů v těle. Čisté zlato má jen jednu nevýhodu – relativní měkkost, kvůli které se zubní náhrady rychle opotřebovávají.