Problém racčí monogamie

Rackové tříprstí jsou mezi ptáky poměrně výjimeční svou sexuální věrností; více než 99 % kopulací se odehraje mezi stálými partnery, většina párů spolu hnízdí během let opakovaně. Samice obvykle nakladou a vysedí dvě vejce, přičemž druhorozený potomek je jakousi „divokou kartou“. Bude-li dost potravy, přežije, nebude-li dost potravy, starší sourozenec darmožrouta zlikviduje. Na osud druhorozeného potomka má však vliv i kvalita otce, konkrétně jeho spermatu.

Druhorozený potomek u racků tříprstých přežije jen při dostatku potravy, přičemž jeho šance jsou tím vyšší, čím měl jeho otec kvalitnější sperma.

Snímek Markus Trienke, CC BY-SA 2.0

Měření hmotnosti mláďat, rychlosti jejich růstu a kvality spermatu jejich otců odhalilo pozoruhodné souvislosti. Potomci otců s nekvalitním spermatem byli menší a druhorození byli ještě výrazněji menší než starší sourozenci. Prvorození potomci otců s nízkým zastoupením defektních spermií v ejakulátu byli nejen při líhnutí větší, ale i rychleji rostli než potomci otců s horší kvalitou spermatu. Nemohli však otcové s kvalitnějšími spermiemi způsobit rychlejší růst spíše vyšší rodičovskou investicí do vylíhlých mláďat? Že by nosili větší ryby? Nebo víc ryb? Nikoliv. Výzkumníci vejce přemístili do inkubátoru a mláďata podstrkávali pěstounům.