Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Fotografie ve službách soudu

 |  3. 2. 2025
 |  Vesmír 104, 127, 2025/2

1895: Jest vůbec známo, že fotografie od mnoha let jest důležitou a všestrannou pomůckou soudů. Zvláštním způsobem použil fotografie onehdy znalec písma mr. Carvalto v New Yorku. Trestný případ, o který šlo, byl následující. Balík s papírovými penězi byl newyorskou Express Company zaslán do Neworleansu. Z New Yorku zasláno bylo 50.000 dol., když však balík v Neworleansu otevřen, shledáno, že schází 22.500 dol. Po dlouhém pátrání nenalezla policie nijakých známek, jež by mohly vésti na stopu pachatele a celá záležitost byla by upadla v zapomenutí, kdyby se jí nebyl ujal mr. Carvalto. Na obálce balíku byly rozlomeny tři pečetě, z nichž jedna byla opět zacelena přitisknutím palce, tak že se na ni otiskly linie ruky. Carvalto znal práci sira Williama Hirschela v Indii, kdež vláda bengalská užívá otisků palců a prstů domorodců ku zjišťování osobností. Registrator tamní vlády spolu s jiným ještě vládním úřadníkem vydal dílo, jež r. 1893 vyšlo nákladem firmy Macmillen & Co. v Londýně a v němž dovozují, že ani dva z těchto otisků palců nejsou totožná a že během doby se rysy těchto otisků nemění. Dva otisky ukazováčku jedné a téže osoby zhotovené v mezeře 14 let, jevily 30 bodů souhlasných a ani jediný odchylný. V osmi případech, kde Bengalci podali otisky svých prstů siru Williamu Herschlovi nejprve r. 1878 a pak zase r. 1892. shledáno celkem 125 bodů souhlasných a ani jediný odchylný. Carvalto dal si ředitelstvem Express Company opatřiti voskové otisky pravého palce všech oněch osob, skrze jichž ruce balík musel projíti. Jména osob, jimž různé otisky náležely, nedal si udati, aby mohl souditi zcela objektivně; otisky opatřeny byly toliko čísly, k nimž Express company měla potřebný seznam jmen. Podáno sedm otisků v červeném vosku. Porovnání jich s otiskem palce na pečeti balíku bylo velmi pracné, neboť každý otisk musel býti fotograficky zvětšen v témž formátě, jako dříve již zhotovené zvětšené fotografie otisku na pečeti. Získané fotografie na to porovnávány. Pět bylo ihned vyloučeno, poněvadž neměly nijaké podobnosti s otiskem na pečeti. Šestá fotografie jevila několik shodných čar, ale sedmá shodovala se s takovou matematickou přesností s otiskem na pečeti, že totožnost obou otisků prstů byla nade všechnu pochybnost dokázána. Byl to palec přednosty oddělení pro peněžní zásilky Asg. G. Gurneya v Neworleansu, jenž také ihned zatčen a v dalším průběhu vyšetřování z krádeže usvědčen.

r. 

(Vesmír 24, 107, 1895/9)

2025: Biometrii otisků prstů dnes běžně využívají majitelé miliard mobilních zařízení po celém světě. Pro forenzní vědy je porovnávání otisků prstů rutinou, založenou na důvěře v předpoklad, že pravděpodobnost existence dvou totožných otisků prstů u různých osob je zanedbatelná. Schopnosti metody ale v určitých momentech nejsou dokonalé. Představte si kupříkladu, že dosud netrestaný pachatel (to znamená, že v policejní databázi otisků prstů zatím nemá žádný záznam) zanechá na místě činu A otisky prstů č. 1 a 2, zatímco na místě činu B zanechá jen otisky prstů 3 a 4. Tradiční biometrií otisků prstů nejsme schopni zjistit, jestli otisky z míst A a B patří stejné osobě, anebo dvěma různým lidem. Tým expertů vedený Gabem Guem z Kolumbijské univerzity se rozhodl s pomocí 60 tisíc otisků prstů natrénovat hlubokou dvojitou neuronovou síť na rozpoznávání vzájemných shod mezi otisky. Modelu pak předložili soubor 7000 otisků prstů od 133 osob a zjistili se spolehlivostí přesahující 99,99 %, že otisky prstů různých prstů stejné osoby jsou si velmi podobné. Největší míru podobnosti lze najít blízko středu otisku prstu, směrem k jeho okrajům jich je méně. Užití v praxi by podle autorů mohlo v některých situacích zvýšit efektivitu forenzního vyšetřování téměř o dva řády.1) 

Vědci také v organickém materiálu, zanechaném v otisku prstu, hledají další informace, které by o osobě, která otisk zanechala, prozradily více. Hledají se stopy etnicity, pohlaví, atd. Dosud také neexistuje žádná metoda, která by spolehlivě stanovila dobu, která uplynula od okamžiku, kdy otisk prstu vznikl. Existence takové informace by přitom mohla zásadním způsobem pomoci při ztotožnění pachatele, který se dnes může bránit, že v místnosti, kde otisky jsou, byl už před delší dobou. Experimenty naznačují, že bychom v budoucnu mohli být schopni informaci o stáří otisku získat s pomocí plynové chromatografie-hmotnostní spektrometrie. Chemičku Paige Hinnersovou z Iowské státní univerzity při výzkumu potu v otiscích prstů zaujalo, že s časem v nich ubývá nenasycených mastných kyselin – přesněji triacylglycerolů. Další experimenty odhalily, že jde o proces jejich reakce s atmosférickým ozónem, který je přirozenou součástí stárnutí otisku prstu. Aby byla metoda prakticky využitelná, je třeba dalších výzkumů, zaměřených na vliv prostředí, okolní teploty, savosti materiálu, nebo počátečního množství látek, které je u každého člověka odlišné.2)

V podobné oblasti experimentoval také tým z Univerzity v Surrey, který se z otisků prstů snažil získat informaci o způsobu, jakým se jejich majitel setkal s kokainem. Rozlišovat mezi těmi, kdo s drogou manipulovali, a kdo ji požili, je důležité, protože právní důsledky každé z kategorií se liší. S pomocí techniky hmotnostní spektrometrie s kapalinovou chromatografií se týmu podařilo vyvinout eperimentální metodu, která z pouhého otisku prstu dokáže způsob kontaktu s kokainem vyčíst za méně než dvě minuty.3)

Poznámky

1) Guo G. et al.: Science Advances, 2024, DOI: 10.1126/sciadv.adi0329.

2) Hinners P., Thomas M., Lee Y. J., Analytical Chemistry, 2020, DOI: 10.1021/acs.analchem.9b04765.

3) Jang M. et al.: Scientific Reports, 2020, DOI: 10.1038/s41598-020-58856-0.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kriminalistika
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...