Tukan z doby křídové

Tukani jsou známí svým obrovským a barevným zobákem, sloužícím mimo jiné ke konzumaci ovoce. Čím se ale živili ptakoještěři? U většiny druhů paleontologové usuzují na rybožravost, a to kvůli tvaru jejich zubů, případně nálezům zbytků ryb přímo v břišní dutině (např. u rodu Rhamphorhynchus z německého Solnhofenu). U velkých zástupců čeledi Azhdarchidae se předpokládá masožravost, ostatně v nejednom televizním dokumentu ptakoještěři vysocí jako žirafa vyzobávají malé dinosaury.

Rod Sinopterus je pravděpodobně býložravý ptakoještěr, konvergentní s dnešními tukany.

Snímek Nix Illustration, CC BY-NC 4.0

Zástupci čeledi Tapejaridae jsou známi výraznými hřebeny na lebce. Nález jedince rodu Sinopterus z Jeholské bioty v Číně (spodní křída) poprvé naznačuje možnou býložravost některých ptakoještěrů z této čeledi. Svědčí pro ni nálezy fytolitů (mikroskopických minerálních inkrustací vznikajících v pletivech některých rostlin) a gastrolitů (kamínků sloužících k rozmělňování rostlinné potravy) v břišní dutině. Dále také absence jiného materiálu (rybích šupin) a velikost čelistí (zobáku), schopných konzumovat ovoce či semena. Právě u posledního zmíněného znaku vidíme konvergentní evoluci s dnešními tukany.

Jiang S. et al.: Science Bulletin, 2025, DOI: 10.1016/j.scib.2025.06.040