i

Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Ptačí svačina pro netopýry

 |  3. 11. 2025
 |  Vesmír 104, 613, 2025/11

Netopýři neloví jen hmyz a další bezobratlé. Některé větší druhy si troufnou i na obojživelníky, plazy, drobné savce a nejméně u tří druhů jsou mezi kořistí doloženi i ptáci. Dosud však nebylo jasné, jak útok na ptáka probíhá. Tuto mezeru v našem poznání nyní zaplnil výzkum španělských a dánských zoologů [1], kteří zdokumentovali loveckou strategii netopýra obrovského (Nyctalus lasiopterus) – největšího evropského netopýra, který je vzácně pozorován i na Moravě a v národním parku České Švýcarsko.

Netopýři dostali „batůžek“ se zařízením zaznamenávajícím jejich polohu, pohyb, zrychlení a zvuky (včetně ultrazvukových echolokačních signálů, které jsou pro ptáky neslyšitelné). A co záznam odhalil? Netopýr vyletí do výšky jednoho kilometru a lokalizuje níže letící ptáky. Na vyhlédnutou (či spíše vyslyšenou) kořist se pak vrhá střemhlavým letem. Jeden ze záznamů odhalil útok na červenku, kterou netopýr dostihl po téměř tříminutovém pronásledování, během něhož se červenka akrobatickým manévrováním pokoušela netopýra setřást. Pak její vystrašený pískot utichl a následovalo 23 minut zvuků žvýkání. Netopýr ji spořádal přímo za letu.

Červenka váží zhruba polovinu toho, co netopýr obrovský. Nalezené zbytky napovídají, že jí netopýr nejprve ukousal křídla, nejspíš aby se nevláčel s málo masitou zátěží a aby zmenšil odpor vzduchu.

Ani ptáci však netopýrům nic nedarují. Z maďarských jeskyní jsou zaznamenány útoky sýkor koňader na netopýry hvízdavé (Pipistrellus pipistrellus), probouzející se z hibernace. [2] Sýkorky jim vyklovávají na proteiny bohatý mozek, zbytku těla si nevšímají (Vesmír 93, 274, 2014/5).

[1] Stidsholt L. et al.: Science, 2025, DOI: 10.1126/science.adr2475

[2] Estók P. et al.: Biol.Lett., 2010, DOI: 10.1098/rsbl.2009.0611

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...