Proč je červen červen

S radostí jsem uvítala, že jste červnové číslo Vesmíru věnovali červené barvě. Jednu informaci jsem tam však nenašla – bylo by prosím možné ji doplnit? Pokud to není nějaký obecně oblíbený omyl, souvisí název měsíce června s tím, že Slované v ten čas sbírali jakýsi druh červce za účelem získání červeného barviva. Jaký druh červce to byl?

Markéta Šebestová

Odpověď: Jak přesně vzniklo označení měsíce června se dnes s jistotou neví. Teorií je několik a uvažují vždy souvislost s některým z červených podnětů, vyskytujících se v daném měsíci hojně ve volné přírodě. A tak je to jednou květ šípkové růže, jindy nejrůznější ovoce, jako jsou jahody, nebo třešně. Tak například albánský termín pro tento měsíc qershor se odvozuje od termínu qershi (měsíc třešní).

Výrazy podobnými našemu červnu disponuje ukrajinština (червень) a běloruština (чэрвень), kde obě slova označují prostě „červeň“. Blízké je i jméno šestého měsíce v polštině (czerwiec), které některé badatele vedlo k pokušení hledat souvislost názvu měsíce s jedním z tamních hlavních exportních artiklů. Bylo jím sytě červené barvivo, vyráběné ze sušených těl hmyzu, příbuzného mšicím – červce Porphyrophora polonica. Obchod s barvivem vyrobeným z červců byl v Polsku svého času tak rozšířený, že jeho rudá barva byla tradiční heraldickou a později národní barvou polského království.

Cyklus života červce, vedoucí až k barvivu, začíná v červenci, kdy samička Porphyrophora polonica klade do země kolem 600 až 700 vajíček, která vylíhlé larvy opouštějí koncem března následujícího roku. Poté hodují na mateřské rostlině a vracejí se ke kořenům, kde vytvářejí charakteristické kulovité útvary přisedlé ke kořínkům rostliny. Pro nás je důležité, co se dělo koncem června, kdy se zpravidla kolem svátku svatého Jana Křtitele (odtud lidové pojmenování barviva termínem „krev svatého Jana“) sběrači vydávali na plantáže s hostitelskými rostlinami, vytrhávali je a z kořínků sbírali larvy samiček červce tak, aby v době sběru ještě nedosáhly dospělosti.

Po usmrcení horkou vodou nebo octem se hmyz sušil na slunci nebo v peci a mlel na jemný prášek, ze kterého se odstraňoval tuk. Přestože šlo o mimořádně pracný proces s nevalným výnosem, bylo výsledné barvivo po staletí vyhledávaným zbožím, používaným při barvení textilu. Evropsky velmocenské postavení polských barvířů skončilo až během 16. století, kdy portugalští a španělští obchodníci zaplavili Evropu dovozem levnějšího rudého barviva z jihoamerických zámořských kolonií.

Na toto odvětví dnes – alespoň u nás – neodkazují žádné živě tradované pranostiky nebo úsloví. Je tedy možné, že nám je připomíná jen název měsíce, který v Polsku a přilehlých oblastech označoval období sběru tohoto hmyzu. Po staletích pak už v používaném termínu šestého měsíce slyšíme spíše příslušnost k červené barvě, než k živočichovi.

Marek Janáč