Nebezpečné bankovky

1935: Bakterie na čsl. mincích a bankovkách zkoumal ve státním zdravotnickém ústavě a v ústavu pro fysiologii rostlin PhMr. P. Kohn. Platidla při svém kolování přicházejí do tolika rukou, že by byl div, aby se na ně nedostaly různé mikroby a především bakterie. Kov našich mincí působí však jedovatě a proto na nich bakterie dlouho nežijí. Nejjedovatěji působí stříbro, stříbrné mince také mají na povrchu nejméně bakterií. Na měděném 10haléři (92 dílů mědi, 8 dílů zinku) nalezeno průměrně 3560 mikrobů, na niklovém 20haléři (80 dílů mědi, 20 dílů niklu) 2900 mikrobů, na niklovém 50haléři (80 dílů mědi, 20 dílů niklu) 2270 mikrobů, na koruně (stejné složení) 3020 mikrobů. Na 5koruně (50 dílů mědi, 50 dílů stříbra) nalezeno průměrně 2400, na 10koruně (70 dílů stříbra, 30 dílů mědi) 1840, na 20koruně (stejné složení) 2250 mikrobů. Nejvíce mikrobů bylo na mincích měděných, nejméně na stříbrných. Jsou to však většinou bakterie neškodné, ač i pathogenní bakterie se mohou vyskytnouti na mincích měděných, méně na niklových, ale je to zjev celkem řídký. Na bankovkách shledána byla mikroflora dvakráte až třikráte početnější a byly v ní zastoupeny bakterie neškodné i pathogenní. Bakterie paratyfu vypěstovány z jedné papírové desetikoruny, která byla přinesena ze Slovenska z kraje zamořeného tyfem. Na jedné nové papírové 10koruně nalezeno průměrně 3300, na nové 20koruně 2766, na staré 5550, na nové 50koruně 2966, na staré 5416 mikrobů, na 100koruně 3400 a 6433, na 1000koruně průměrně 1850 mikrobů. Na kovových mincích mohou zůstati na živu bakterie 1½ až 8 dní, na papírových bankovkách mnohem déle, totiž 75 až 190 dní. Papírové peníze, zvláště starší, jsou znečištěny ústrojnými látkami a proto žijí na jejich povrchu různí mikrobi, mezi nimi i pathogenní. Na nich také mohou bakterie poměrně dlouho zůstati na živu. Mnohem hygieničtější jsou mince kovové, které sice mají také na povrchu mikroby, ale v menším množství a mimo to se účinkem jedovatosti kovu samy desinfikují. Jedno z těchto pokusů plyne, aby totiž nikdo nebral platidla do úst. Možnost nákazy při braní mincí a bankovek do úst není nikdy vyloučena. Zajímavo je, že na množství bakterií na povrchu platidel má vliv nejen jejich stáří, nýbrž také okolnost, kdo byl posledním jejich majitelem. Uzenáři, pekaři, hokynáři, číšníci, mají každý svou mikroflóru, jejíž stopy zůstanou na platidlech.

(Vesmír 14, 62, 1935/3)

2025: Téma kontaminace bankovek a mincí patogeny se stalo velmi aktuálním zejména během kovidové pandemie. Od začátku roku 2020 několik výzkumných týmů na celém světě zjišťovalo, jak dlouho viry a bakterie na platidlech zůstávají a zejména jak se s časem mění jejich schopnost přenášet nákazu. Ukázalo se, že virus SARS-CoV-2 byl podle některých studií schopen přežít na platidlech až čtyři dny. U nejdelší zjištěné hodnoty 96 hodin ale šlo o laboratorní experiment, který se odehrával při teplotě 4 °C. Zvýšení teploty na 22 °C snížilo životaschopnost viru na osm hodin a další posun na 37 °C ukončil nakažlivost viru už po čtyřech hodinách. Podobným způsobem se podle studií na bankovkách chovají i jiné viry, ať už chřipkové, rhinoviry, rotaviry, viry žloutenky A a B, virů dětské obrny či norovirů. Tým Toni Meisterové¹⁾ při srovnání výsledků několika studií dospěl k závěru, že pravděpodobnost přenosu patogenu prostřednictvím hotovostní platby je podle aktuálního vědeckého poznání velmi nízká. Úspěšnost přenosu onemocnění totiž závisí jednak na mohutnosti expozice platidla patogenem (může jít také o bakterie či houby), jednak na sledu několika důležitých okolností. Do budoucna očekávaný ústup hotovostních plateb možná změní i dynamiku „cestování“ patogenů na povrchu platidel. Už v době studie byly v Evropě značné rozdíly v tom, jak firmy v kontaktu se svými zákazníky upřednostňovaly hotovostní platby. Zatímco na Slovensku hotovosti dávalo přednost 45 % a v Německu 36 % firem, ve Finsku to byla pouhá 4 % firem; v celé studii největší část (38 %) takových firem tvořily restaurace a kavárny.