Těžce vyčekané zatmění

Večer 7. září jsem se vypravila na Ještěd v naději, že vyfotografuji úplné zatmění Měsíce. Běžně se zaměřuji na fotografie života ve volné přírodě, ale nechtěla jsem si nechat ujít astronomickou událost, kterou od posledního podobného úkazu dělilo dlouhých šest let. Po výstupu na vrchol Ještědu se začala tvořit velká oblačnost, pro kterou jsem se vnitřně začala loučit nejen s vidinou pěkného snímku, ale i s tím, že rudý Měsíc v zemském stínu vůbec zahlédnu. Po hodině marného čekání se navíc ochladilo, zvedl se vítr, a lidé čekající na pozorování začali zklamaně odcházet. Ač v tu chvíli už značně promrzlá, rozhodla jsem se to nevzdat. Chvíli po 21 hodině a 30 minutě začal Měsíc mezi mraky prosvítat, až se nakonec vynořil celý a já na lidmi opuštěné hoře horečně mačkala spoušť, aby mi ani okamžik toho nádherného nebeského divadla, které mám za odměnu celé jen pro sebe, neunikl.

Závěrečná fáze úplného zatmění Měsíce, fotografovaná z vrcholku Ještědu dne 7. září 2025.

Snímek Andrea Georgievová