Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Výbuchy a hnojení

 |  6. 1. 2025
 |  Vesmír 104, 3, 2025/1

Způsob, jímž se Héraklés vypořádal s úkolem vyčistit stáje krále Augiáše, ve mně v dětství obdiv k antickému rekovi nevyvolal. Každý přece ví, říkal jsem si, že hnůj patří na pole, a ne do řeky. (Chudinky ryby.) Tatínek by to řešil jinak. Vyhodil by hnůj do povětří. A pokud by zakázka byla dost velká, mohl Augiáš počítat i se slevou při fakturaci. Až mnohem později jsem se dozvěděl, že antické Řecko o významu statkových hnojiv nic netušilo – a také neznalo trhaviny.

Padesátá a šedesátá léta minulého století vedla v zemědělství k obhospodařování větších rozloh a k ustájení většího počtu dobytka na jednom místě. Tudíž i k produkci větších objemů chlévské mrvy. Ten je potřeba na pole vyvézt a rovnoměrně jej po něm rozptýlit. Snaha snížit podíl fyzicky náročné práce narážela zpočátku na nedostatek techniky – traktory se daly využít i jinde, rozmetačů také nebylo dost. A tak přišel ke slovu alternativní postup, který dnes už málokdo pamatuje. Trhaviny. Zvláště jedna, kterou šlo připravit ze snadno dostupných ingrediencí. První dvě písmena zkratky DAP značí dusičnan amonný, což je hodnotné dusíkaté hnojivo, P znamená palivo.

V roce 1966 vyšla metodická příručka „Technologické postupy pro použití trhavinové směsi DAP v zemědělství a lesním hospodářství“ (obr.), jejíž autorský kolektiv vedl můj otec Vladimír Lapčík. Uvádí se v ní, že jeden zacvičený střelmistr dokázal běžně rozmetat za den 150–200 tun hnoje nebo kompostu. Cena byla výrazně nižší než při použití traktoru s rozmetačem, hnojivo bylo při správném provedení rozptýleno rovnoměrněji. Metoda se užívala snad do poloviny sedmdesátých let.

Dusičnanu amonnému zůstalo jeho postavení hodnotného dusíkatého hnojiva. Při správné manipulaci a uskladnění je práce s ním bezpečná. Pokud se bezpečnostní pravidla nedodržují, může ale dojít ke katastrofě. Dne 4. srpna 2020 v Bejrútu explodovalo přibližně 2750 tun dusičnanu amonného, který tam byl po léta skladován v nevyhovujících podmínkách. Výbuch zahubil přes 220 osob, zranil více než šest a půl tisíce lidí, poškozeny byly budovy ve vzdálenosti několika kilometrů.1) 

Poznámky

1) Al-Hajj S. et al.: Front. Public Health, 2021, DOI: 10.3389/fpubh.2021.657996

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství, Historie vědy

O autorovi

Oldřich Lapčík

Prof. RNDr. Oldřich Lapčík, Dr., (*1960) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK, je vedoucím Ústavu chemie přírodních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Zabývá se vývojem imunoanalytických metod stanovení nízkomolekulárních biologicky aktivních látek, např. steroidů a dalších izoprenoidů, izoflavonoidů, tryptaminů a kanabinoidů pro aplikace v různých oborech biologických a lékařských věd.
Lapčík Oldřich

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.