Spor o lov divokých prasat 2024
Na Liberecku a Jablonecku započal začátkem listopadu 2024 cílený intenzivní odlov divočáků za asistence policejních odstřelovačů. Dosavadní úlovek prasat místními myslivci nebyl podle státních orgánů dostatečný a hrozilo šíření afrického moru prasat. Na hodnocení celé situace je dosud brzy, neboť nejsou známy všechny okolnosti. Při této příležitosti ale neuškodí připomenout konkrétní historickou situaci z doby před více než 250 lety. Vměšování státu do výkonu práva myslivosti ve věci prasete divokého totiž není rozhodně nová záležitost.
Vysoké stavy zvěře chované pro zbytnělou a módní myslivost se za vlády Karla VI. (1711–1740) staly bolestivým ekonomickým problémem pro zemědělce. Nástupkyně Karla VI., císařovna Marie Terezie (1740–1780), se k razantním řešením odhodlala až po smrti manžela Františka Štěpána Lotrinského (rovněž náruživého lovce). František Štěpán umírá v roce 1765, hned rok nato nařizuje císařovna kvůli zlepšení životních podmínek poddaných povinnost náhrady škod způsobených zvěří, kterou musí poškozeným vyplatit provozovatelé myslivosti. Cílem bylo šlechtu nepřímo donutit, aby omezila početní stavy zvěře, tedy i prasete divokého. Toto nařízení ale nemělo dostatečný účinek, a tak se císařovna roku 1770 rozhodla zcela zakázat chov divokých prasat ve volnosti (viz také Vesmír, 2016, https://1url.cz/g1hoj).
Aby se s ohledem na divoké prase pomohlo poddaným, nemá být v budoucnu povoleno chovat divočáky jiným způsobem než v uzavřených, proti jejich úniku dobře chráněných oborách, a mimo ně kdekoli, ať v lese, nebo na volném prostranství se vyskytující černá zvěř je považována za dravce a v každou roční dobu je možno ji složit.
Aby však vrchnost a každý, jemuž přísluší právo žaloby, měl dostatečnou lhůtu buď stávající černou zvěř odstřelit, či, pokud si ji ten či onen zamýšlí ponechat, aby mohl vybudovat předepsanou dobře chráněnou oboru, stanovuje se konečné datum, kdy musí být dotyčná zvířata vyhlazena nebo uzavřena v oborách, na 31. prosinec 1771. Pokud by se po 1. lednu objevilo nějaké divoké prase mimo oboru, je vlastník lesního úseku povinen je s plnou zodpovědností ihned při prvním ohlášení bez ohledu na měsíc a roční období skolit. Nestane-li se tak, musí to poddaní nebo kdokoli jiný oznámit okresnímu úřadu a ten neprodleně zajistí potřebnou nápravu; takto jednající majitel honitby pak kromě náhrady veškeré škody navíc podle povahy okolností obdrží i přísný trest. (Tereziánské nařízení, 1770)