Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1
i

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

Spor o lov divokých prasat 2024

Historicko-právní poznámky k zásahu státu do lovu prasete divokého
 |  6. 1. 2025
 |  Vesmír 104, 32, 2025/1

Na Liberecku a Jablonecku započal začátkem listopadu 2024 cílený intenzivní odlov divočáků za asistence policejních odstřelovačů. Dosavadní úlovek prasat místními myslivci nebyl podle státních orgánů dostatečný a hrozilo šíření afrického moru prasat. Na hodnocení celé situace je dosud brzy, neboť nejsou známy všechny okolnosti. Při této příležitosti ale neuškodí připomenout konkrétní historickou situaci z doby před více než 250 lety. Vměšování státu do výkonu práva myslivosti ve věci prasete divokého totiž není rozhodně nová záležitost.

Vysoké stavy zvěře chované pro zbytnělou a módní myslivost se za vlády Karla VI. (1711–1740) staly bolestivým ekonomickým problémem pro zemědělce. Nástupkyně Karla VI., císařovna Marie Terezie (1740–1780), se k razantním řešením odhodlala až po smrti manžela Františka Štěpána Lotrinského (rovněž náruživého lovce). František Štěpán umírá v roce 1765, hned rok nato nařizuje císařovna kvůli zlepšení životních podmínek poddaných povinnost náhrady škod způsobených zvěří, kterou musí poškozeným vyplatit provozovatelé myslivosti. Cílem bylo šlechtu nepřímo donutit, aby omezila početní stavy zvěře, tedy i prasete divokého. Toto nařízení ale nemělo dostatečný účinek, a tak se císařovna roku 1770 rozhodla zcela zakázat chov divokých prasat ve volnosti (viz také Vesmír, 2016, https://1url.cz/g1hoj).

Aby se s ohledem na divoké prase pomohlo poddaným, nemá být v budoucnu povoleno chovat divočáky jiným způsobem než v uzavřených, proti jejich úniku dobře chráněných oborách, a mimo ně kdekoli, ať v lese, nebo na volném prostranství se vyskytující černá zvěř je považována za dravce a v každou roční dobu je možno ji složit.

Aby však vrchnost a každý, jemuž přísluší právo žaloby, měl dostatečnou lhůtu buď stávající černou zvěř odstřelit, či, pokud si ji ten či onen zamýšlí ponechat, aby mohl vybudovat předepsanou dobře chráněnou oboru, stanovuje se konečné datum, kdy musí být dotyčná zvířata vyhlazena nebo uzavřena v oborách, na 31. prosinec 1771. Pokud by se po 1. lednu objevilo nějaké divoké prase mimo oboru, je vlastník lesního úseku povinen je s plnou zodpovědností ihned při prvním ohlášení bez ohledu na měsíc a roční období skolit. Nestane-li se tak, musí to poddaní nebo kdokoli jiný oznámit okresnímu úřadu a ten neprodleně zajistí potřebnou nápravu; takto jednající majitel honitby pak kromě náhrady veškeré škody navíc podle povahy okolností obdrží i přísný trest. (Tereziánské nařízení, 1770)

Nyní vidíte 40 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Právo, Lesnictví

O autorech

Jan Andreska

Dominik Andreska

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...